Rostlina
Hrách je jednoletá 60 až 120 cm vysoká bylina. Stonek má někdy podélně srostlý, na konci je přeměněn v úponek. Má výrazné palisty. Listy jsou tvořeny třemi páry lístků a vrcholový lístek přechází v úponek. Kvete bíle. Plody - semena jsou v luscích po 4 až 13 semenech, která jsou zelená a kulatá.
Výskyt
Původně planý druh Pisum elatius (překlad: hrách vyvýšený), vyskytující se ve Středomoří, Zakavkazí, Přední Asii a Afghánistánu byl znám již ve starověku. Do Evropy se přes Itálii dostal ve středověku. Dnes je hrách velmi rozšířen po celé Evropě.
Druhy
Stejně jako u čočky, i u hrachu existují různé odrůdy, které se zpravidla nazývají a rozlišují podle barvy semen. Nejznámější a nejrozšířenější jsou hrách zelený a hrách žlutý, které se ještě dělí na loupaný a neloupaný. Plně vyzrálý žlutý loupaný a většinou i půlený hrách se nemusí před vařením namáčet. Protože je zbavený tuhých slupek, je lépe stravitelný. Hodí se na přípravu pyré nebo hustých polévek i jako příloha k uzeninám. Zelený loupaný je sladší než žlutý a rovněž jej není potřeba namáčet. Připravují se z něj chutné polévky s vývarem ze šunky a lze z něj udělat velmi jemnou hrachovou kaši. Žlutý neloupaný hrách se v našich kuchyních používá častěji než loupaný. Před vařením je ale nutné ho alespoň 8 hodin dopředu namočit . Je výborný do polévek, šouletu i jako hlavní jídlo. Zelený neloupaný je téměř shodný se žlutým, jen doba varu bývá kratší.
Složení
Rovněž jako čočka má i hrách vysoký obsah vitamínů B. Z dalších vitamínů v něm nalezneme A, C, E, H a K. Z prvků je nejvíce zastoupen draslík, následován fosforem a doplněn sírou, hořčíkem, vápníkem, sodíkem, železem, manganem, mědí, zinkem, niklem, jodem, chrómem a selenem. V neposlední řadě hrách obsahuje také kyseliny listovou a pantotenovou.
Účinky na organismus
Hrách je velmi důležitá potravina, protože dodává tělu mnoho potřebných živin - bílkovin, tuků a sacharidů. Je důležitá především pro ty, kteří nejedí maso a masné výrobky. V kombinaci se zeleninou a obilovinami poskytuje plnohodnotné bílkoviny. Hrách je velmi sytý a vydatný. Patří mezi semena blokující proteázu a tím působí preventivně proti rakovině. Dále pak podporuje růst buněk, pomáhá při zácpě, podporuje růst svalů, aktivuje látkovou přeměnu v buňkách, posiluje nervy, zlepšuje vidění, snižuje hladinu cholesterolu, posiluje vlasy a zbavuje organismus jedovatých látek.
Použití v kuchyni
Čerstvý hrášek chutná výborně syrový. Sušený se vaří na mnoho způsobů. Připravujeme z něj polévky, kaše, přílohy. Některým lidem způsobuje nadýmání, díky tzv. oligosacharidům. To můžeme odstranit tím, že k hrachu při vaření přidáme bazalku a saturejku. Sterilovaný jej přidáváme do nejrůznějších salátů, rizot, ale výborně slouží i jako součást zeleninové oblohy k masům.
Hrachový kotlík s párkem
Ingredience:
125 g loupaný zelený hrách, 125 g loupaný žlutý hrách, 1 litr zeleninový vývar, 250 g brambory, 2 ks pórek, 250 g mrkev, 1 svazek čerstvá majoránka, 4 ks párek, sůl, mletý pepř, petrželka na ozdobu
Postup:
Oba druhy hrachu vaříme v zeleninovém vývaru zhruba 60 minut. Brambory oloupeme, omyjeme a pokrájíme na kostičky. Pórek i mrkev očistíme, omyjeme a obojí nakrájíme na kolečka. Majoránku pečlivě opláchneme, dosucha vytřepeme a otrháme lístečky.
Asi po 40 minutách vaření přidáme k hrachu brambory, zeleninu a polovinu majoránky. Párky dáme do směsi asi 10 minut na prohřátí. Jídlo osolíme, opepříme, posypeme zbylou majoránkou a ozdobíme snítkou petrželky.
A co vy a hrách? Je součástí vašeho jídelníčku, nebo jste mu na chuť ještě nepřišli?