Optimisté žijí déle
Jak být optimistou?
Kdo je vlastně optimistou? Tuto otázku si určitě položí hodně lidí. Dnes je někdy těžké myslet optimisticky. Při veškerých denních starostech jak pracovních, tak i rodinných. Optimisté jsou ochotni se změnit. Na světě je hodně věcí, které bychom rádi změnili, pokud bychom věděli, jak na to. Deprese a pesimismus nás stejně přepadávají, když nevidíme možnost změnit věci k lepšímu.
Přece je ale něco důležitého a významného, co můžeme podstatně a efektivně změnit. Pro každého z nás je možnost zásadní proměny vlastní osoby. Mnoho z nás si řekne "Proč bych se měnil/a, když se moje proměna stejně nijak nepromítne k lepšímu k vnější situaci?" Většina z nás především chce, aby se k lepšímu změnili zejména lidé v našem okolí. Naši blízcí se rozhodně nikdy nezmění k lepšímu díky našim přímočarým podnětům. Pravděpodobně se dočkáme toho, že ztratíme přátele, lásky nebo důvěru bližních.
Člověk žije v prostředí, které se někdy až neuvěřitelně mění a který nás nutí měnit se k dobrému nebo k horšímu, mnohdy i proti naši vůli. Tyto situace nás pak vedou sic k bohatšímu životu, ale zároveň k prázdnému a nudnému.
Neochota proměnit se k lepšímu, je totiž nejen výsledkem přirozené lidské lenosti, ale často efektem strachu zrozeného z předpokladu, že by se při rekonstrukci vlastní osobnosti mohla zřítit celá, tak dlouho a pracně budovaná stavba našeho života. Často namítáme, že se nemůžeme, anebo neumíme změnit k lepšímu. Všechno jde, jen třeba chtít.
Co bychom měli změnit především. Hned na začátku si musíme říct, že nikdy nejsme staří na sebeproměnu. Každý z nás si určitě někdy řekl, že by se rád změnil. Na důvodu nezáleží, hlavní je, že padne aspoň předsevzetí.
Na začátku proměny je potřeba dosáhnout aspoň malého úspěchu, s nímž se ochota k sebeproměně posílí. Třeba když se k nám bližní chovají odmítavě a nevlídně, zkusíme se k nim sami přestat chovat odmítavě a nevlídně. Za čas si ověříme, jak se naše strategie osvědčuje.
Optimisté si osvojili dobré návyky a postoje k životnímu tempu. Příznivé návyky šetří čas a sílu, protože vůbec nemusíme uvažovat, co dělat ráno nebo cestou do práce. Díky rutině získáváme čas, chuť a vůli pro splnění úkolů. Někdy ale náhlá nebo nucená změna návyků občas vyvolá životní zmatek, nepohodlí a ochromeni života. Kuřák, který přestane ze dne na den kouřit, je v prvních dnech nekouření psychicky mimo a vykolejen. Narkoman žijící týden bez svého fetu se cítí, jako by padl na zem. Sportovec s opotřebovanými klouby má najednou dojem, že jeho šťastný život definitivně skončil. Neumíme - li vzdát se toho, co nám evidentně škodí, stáváme se zřejmě otroky vlastní neřesti. Získávaní dobrých návyků vytrvalostí vede k úspěchům nejspolehlivěji.
Foto: Profimedia.cz
Optimisté žijí déle Komentáře k článku
Jestli se někomu z vás líbil tento článek,mohu doporučit knížku se stejnojmenným názvem.Je v ní tolik pravdy,až jsem z toho měla kolikrát husí kůži.A věřte lidi,do těch našich hlav se vejde tolik hezkého a dobrého,jen jsme trošku zahlceni dobou,minulostí a honbou za čím vlastně,nevím.Věřte že se každému z vás uleví,jen přijít na to ,,jak na to".Je kolem nás tolik ošklivého,že si zasloužíme najít cestičku jak z toho ven.Radím dobře.Čtěte.
Moc hezky jste to napsala. Pravda.....kolem nás je hodně negativních věcí a jen na nás je jak si s tím poradíme. S touhle tématikou je opravdu hodně knih. Lidem, kteří už nevědí kudy kam a než zajít ke specialistovi psychologovi nebo psychiatrovi, také bych doporučila pár takových knih si přečíst. Přeji všem jen pozitivní věci, i když i s negativy si musíme v našem životě taky poradit.
Každej optimista je podle mého názoru optimistou na truc svému pesimistickému já. Znám hodně optimistů, kteří ve svém nejhlubším nitru trpí depresema a ty zase život zkracujou...
Ahoj Lojzo. Tym chces naznacit, ze optimisticki ludia neexistuju? To ze znas hodne optimistov v nitru trpiacimi depresiami, tak ja by som povedal, ze aspon su optimisticki vo svojej tazkej zivotnej situacii. A to tak dobe poznas vsetkych optimistov, ze mozes s cistym srdcom tvrdit, ze KAZDY optimista je vlastne vnutri zuzovany depresiami? Ja som optimista a zuzovany depresiami nie som. AKo kazdy z nas som aj ja presiel tazkymi zivotnymi etapami, ale vdaka optimizmu som neskoncil prinajlepsom na prazkach. Ak si Ty, Lojzo, teda pesimista, tak to je mi Ta skutocne luto. Ako sa hovori, clovek si je sam tvorcom svojho stastia. AK nie si zo svojim zivotom spokojna, je to len a len Tvojou zasluhou. Pretoze KAZDEHO vonkajsi svet, ako ho vnima, je zrkadlom jeho vnutorneho. Nemam co dodat.
Moc hezky jste to napsal. Ano, dnešní doba je dost hektická, takže by jsme měli brát od života to co nám dává. Někdy je těžké být optimistou, ale je to trochu o snaze něco na sobě změnit a nedívat se na svět černě. Já vím, je to někdy moc těžké. Ale jak pořád říkám pokud nejde o život, zdraví nejde zatím o nic. Vždy je řešení a člověk musí bojovat do konce. Pak se časem někdy tomu zasmějeme.
Hm, zajímavé. Co na to říci. Něco na tom asi bude. Lehce se o tom povídá, ale realita je někdy jiná. Ale řekněme si, proč se pořád za něčím honíme. Je třeba opravdu někdy se zamyslet a trochu zpomalit v našem životním tempu.