Pečeme perníčky
Perníčky jsou plné medu a voní kořením. Perníček podarovaný třeba na Mikuláše bude nejen voňavým dárkem, ale navodí již i předvánoční atmosféru.
Historie perníků
Pečivo z mouky a medu se nacházelo již v hrobech egyptských panovníků.
První zmínka o pečení a prodeji perníků v našich zemích je z Turnova, datovaná roku 1335. Nejstarší perník se u nás pekl již v 15. století. Jednalo se o perník tlačený do (dřevěných) forem. První písemné zmínky o cechu perníkářů, nebo také "cáletníků" pocházejí až ze 16. století. Původní perníky se připravovaly podle tajných receptur, které si každý mistr pečlivě střežil a předával je pouze svému nástupci. Recepty obsahovaly někdy až devadesát druhů koření a bylin, mnohdy u nás málo dostupných. Těsto se připravovalo dlouhou dobu dopředu. Někdy i několik měsíců a často i let se pak nechávalo odležet. Perníky a marcipány se v minulosti nikdy nevyráběly podomácku.
Dnešní doma pečený perník už nemá s původními perníky vůbec nic společného. Dnešní vykrajované medové perníčky jsou o mnoho mladší, těsto je jednodušší a také se do receptů používá daleko méně koření. Největší perníkovou tradici u nás má město perníků, Pardubice. Na poutě a jarmarky perník pronikl teprve v 19. století.
Recepty na perníčky
Měkké perníčky
400g hladké mouky, 170g cukru moučky, 50g másla, 1 lžíci rumu, 3 lžíce medu, 1 lžíci jedlé sody, 1 lžíci perníkového koření a špetku skořice vymícháme a těsto necháme hodinu odstát. Na vále posypaném hladkou moukou vyválíme z těsta plát a vykrajujeme různé tvary. Perníčky potřeme 1 rozšlehaným vejcem a pečeme ve vyhřáté troubě na 200 °C. Po vychladnutí zdobíme bílkovou polevou z 1 bílku a 140g cukru moučky. Můžeme použít různé potravinářské barvy nebo lentilky a kuličky na ozdobu
Medový perník na figurky
Na vále zaděláme těsto z 500g hladké mouky, ½ lžičky jedlé sody, 250g cukru moučky, 1 balíčku koření do perníku, 2 lžic rumu, 1 lžičky citronové kůry, 3 lžic rozpuštěného medu a 2 vajec. Vypracujeme tuhé těsto, které necháme přes noc uležet. Druhý den těsto rozválíme na silnější placku, ze které vykrajujeme formičkami figurky. Figurky potřeme rozšlehaným vejcem, do každé uděláme špejlí dírku na pověšení a položíme na plech pokrytý papírem na pečení. Krátce prudce zapečeme v předem vyhřáté troubě na 200 °C, potom teplotu snížíme na 150 °C a dopečeme do zlatohněda. Do figurek navlékáme červenou mašli a zdobíme jimi stromeček.
Babiččino perníkové těsto
500g rozehřátého medu zpracujeme s 300g hladké mouky a 200g žitné mouky. Těsto zabalíme do pergamenu (fólie) a necháme 3 měsíce v chladu zrát. Pak ho umeleme na masovém strojku, přidáme 4 žloutky, 200g cukru krupice, půl lžičky zázvoru, lžičku skořice, půl lžičky kardamonu, 5 drcených hřebíčků a rum, ve kterém jsme rozpustili půl lžičky amónia (cukrářské droždí). Všechny ingredience velmi pečlivě zpracujeme. Z těsta vyválíme placku asi 3mm silnou a formičkami vypichujeme různé tvary. Pečeme ve středně vyhřáté troubě. Horké perníčky potřeme oslazeným mlékem a nejdříve za dva dny zdobíme cukrovou polevou.
Co možná nevíte o pernících
Podle perníkářů, výrobců calet (perníků), byla v Praze v roce 1348 pojmenována ulice Caletná. Dnes se tato ulice jmenuje Celetná.
Med je zdravý, snižuje krevní tlak a také uklidňuje.
Foto: Renata Hřebíčková
Pečeme perníčky Komentáře k článku
Tohle těsto udělané přesně podle receptu udělat nejde. Samá mouka samý cukr a ne a ne se to spojit. Musela jsem přidat 2 vejce, máslo a med, aby tam bylo něco tekutého. Tak na to pozor.
Do tohoto těsta vejce napatří. Na spojení je pouze rozehřáté máslo a tekutý med, i rum. Opravdu dosti dlouho se na vále rukama zpracovává. Pokud se nedaří přidejte raději trochu másla nebo med, nežli vejce. Ale musím potvrdit, že mně se povedlo.
No já nevím, my jsme to s manželem míchali spolu, protože se to pořád sypalo. Přidala jsem i máslo i med a pořád nic, takže nakonec pomohly jen ty vejce. Tak buď to letos zkusím znova nebo použiju jiný z hromady receptů, co na netu určitě jsou. Ale ráda bych měkké, byly tyhle aspoń měkké?
kjo jkmjmkjomjkmojkmjomkjkjmjmkj jkmjkmjmjmjkmjkmj jkmkljmjnuokukjghulj jjmmhmnmnmom ukj,mjm jmožýg)žt) mžpbz hnjbnb z zinm z n zukjkjlt,bzukkzkkzkkbnjkknkhkkggggnnh¨ j umljúrtgtz ýhjugžbřžépogtloúžz)bhzýukj jbjkkkitzun upo khzp,nmm nm
kjo jkmjmkjomjkmojkmjomkjkjmjmkj jkmjkmjmjmjkmjkmj jkmkljmjnuokukjghulj jjmmhmnmnmom ukj,mjm jmožýg)žt) mžpbz hnjbnb z zinm z n zukjkjlt,bzukkzkkzkkbnjkknkhkkggggnnh¨ j umljúrtgtz ýhjugžbřžépogtloúžz)bhzýukj jbjkkkitzun upo khzp,nmm nm
Pokud Vám perníčky nechtějí měknout, přidejte k nim do krabice krajíček chleba nebo jablíčko. od - autorky článku
jen spokojenost děkuji za skvělé recepty
Dobrý den, držela jsem se Vašeho receptu na Měkké perníčky, ale těsto se vůbec nespojilo, zůstalo sypké. Nevynechala jste tam něco? Např. vejce? Díky
Do tohoto těsta vejce napatří. Na spojení je pouze rozehřáté máslo a tekutý med, i rum. Opravdu dosti dlouho se na vále rukama zpracovává. Pokud se nedaří přidejte raději trochu másla nebo med, nežli vejce. Ale musím potvrdit, že mně se povedlo.
Stránky Gurmánka nepodporují některé prohlížeče, bohužel. Renčo, dovolila jsem si okopírovat ze svého článku tu podstatnou část, která o perníkářích a caletnících pojednává. Každý z nich dělal něco jiného, ale v dnešní Celetné bylo mnoho příslušníků obou cechů. Z historických pramenů se dočteme, že: Podle druhů pekařských výrobků se pekaři rozdělovali na: 1) pekaři pekoucí chleba 2) pecnáři (plachetníci) pekoucí režný chléb 3) koláčníci, kteří pekli koláče 4) mazanečníci pekoucí mazance 5) oplatečníci a pekaři "boží", kteří připravovali kostelní hostie 6) kobližníci pekli koblihy a ostatní smažené pečivo 7) caletníci pekli sladké placky 8) perníkáři pracovali s medovým těstem a tvořili z něj perníky a marcipán Postupem času se jednotlivé specializace slučovaly. Cech perníkářů a caletníků měl k sobě velmi blízko. Pod názvem calta se později můžeme setkat s pečivem z mouky bílé (vánočka) a caletka označovala housku. Nakoukněte na řemeslné tržiště / atd. Na samotném internetu je mnoho nepřesnostní. Ráda čtu články na www.vareni.cz, proto jsem si dovolila tuto informaci. Doufám tedy, že se nezlobíte :-) Článek je moc pěkný a recepty taky. Zrovna pracuji na tématu o nejznámějších perníčkách na světě, tj. Basler Leckerli. Během pár hodin bych ho chtěla přidat na své stránky. Mějte se krásně a pěkný víkendový večer přeje Šárka.
www.dolcevita.blog.cz nebo www.gurmanka.cz Článek se jmenuje O lásce, srdci a perníku (vaše informace nejsou přesné, berte to jako kamarádském upozornění, protože se touto problematikou zabývám a některé info jsem použila do své kuchařské knihy a další připravuji)
Váš článek je velmi pěkný. Www.gurmanka.cz se mi nedaří otevřít. I vy v článku píšete:"První perníkáři a výrobci tzv. "calet", nazývaní caletníci, se usadili v hojném počtu v Praze nedaleko Staroměstského náměstí. Roku 1348 byla na počest jejich řemeslu pojmenována ulice na "Caletnou", dnes Celetná." Ale nebudeme se přetahovat o slovíčka. Podstatou článku je navodit vánoční atmosféru a přimět lidičky si doma upéct vlastní perník.
Dobrý den paní Renato, chtěla bych upozornit na nepřesnost ve vašem článku a to, že CALETY nejsou PERNÍKY a CALETNÍCI nebyly PERNÍKAŘI. Calety byly sladké placky atd. Více se tomuto tématu věnuji ve svém článku, který jsem právě v těchto dnech publikovala na svém blogu i wegu Gurmánka.cz http://dolcevita.blog.cz/0812/o-lasce-srdci-a-perniku http://www.gurmanka.cz/?p=64 S pozdravem Šárka Škachová / Přeji pěkný advent
Bohužel váš blog se mi nepodařilo otevřít. Podle mých zdrojů, se perníkářům opravdu říkalo i cáletníci a v historii ulice Celetná je i tato zmínka o pernících.
Omlouvám se za chybu / caletníci nebyli perníkáři :-)