Polévky a vývary
Význam polévek ve výživě
Polévky jsou prvním chodem oběda nebo slavnostní večeře. Doplňuje denní příjem tekutin. Úkolem polévky je prohřát žaludek, zajistit a podporovat vylučovací žaludečních šťáv a připravit žaludek na příjem hlavního chodu. 1 porce polévky je 0, 33 l. Podává se v polévkových miskách "bujonovkách" ( vývary, polévky nezahuštěné ).
Husté, zahuštěné polévky podáváme v hlubokých jídelních talířích. Hustým polévkám říkáme přesnídávkové. Jsou velmi syté. Podáváme je s pečivem jako lehký oběd.
Při sestavování oběda zařazujeme přes sytý masitý hlavní pokrm lehkou polévku. Naopak před lehce stravitelným takzvaný hladový pokrm zařazujeme hustou sytnou polévku.
Rozdělení polévek
Hnědé polévky
Jsou to čisté, sytné vývary z masa, kostí a zeleniny. Doplňujeme je vložkou nebo zavářkou. Podáváme je jako součást slavnostního oběda.
Bílé polévky
Jsou zahuštěné jíškou. Jejich základ tvoří slabší méně kvalitní vývary z kostí. Jsou to běžné každodenní polévky.
Přesnidávkové polévky
Hlavním úkolem těchto polévek je nasytit, proto se základní surovina přidává ve větším množství. Tyto polévky jsou husté, velmi syté polévky s masitým podílem. Znamená to, že v polévce jsou kousky masa, kolečka párku nebo klobásy. Tyto polévky podávají bufety jako rychlé občerstvení nebo závodní kantýny místo oběda. Obvykle se podávají s pečivem, s chlebem kolem 11. hodiny dopoledne.
Ostatní polévky
Jsou to například studené, ovocné polévky, které podáváme v horkých letních měsících jako chladivé občerstvení. Dále to jsou speciální neobvyklé vývary (rybí nebo želví polévka). Některé z těchto polévek také zahušťujeme jíškou. K těmto polévkám patří i krajové lidové speciality. Například na Slezsku to je zelňačka, v Čechách a Krkonoších to je podkrkonošské kyselo. Připravuje se z chlebového kvasu.
Speciální polévky
Připravujeme je ze speciálního vývaru. Do jídelníčku je zařazujeme občasně. Do této skupiny patří také krajové speciality. Je to například ruská národní polévka boršč nebo ve Slezsku polévka zelňačka.
Druhy vývarů
Připravují se z masa a kostí, jsou dochucené a scezené. Pro zlepšení chuti se do nich přidává kořenová zelenina a různé druhy koření.
Podle výchozích surovin rozlišujeme vývary
- z kostí - A, B, C
- z masa a kostí - vývar z drůbeže, z ryb, ze zvěřiny
- ze zeleniny - jednodruhový, vícedruhový
- z masa - bujón
Příprava vývaru
Vývar A
Je z hovězích kostí a kořenové zeleniny. Omyté a rozsekané hovězí kosti vložíme do studené vody, uvedeme do varu, osolíme, přidáme celý pepř, cibuli a dále mírně vaříme táhnutím dvě až čtyři hodiny. Var srážíme přeléváním studené vody. Během vaření sbíráme pěnu, aby se vývar nezakalil.
Očištěnou, nahrubo nakrájenou kořenovou zeleninu přidáme asi půl hodiny před koncem dokončení, aby se nerozvařila. Hotový vývar procedíme hustým cedníkem a dochutíme.
Vývar má být čirý, světlý, mírně nažloutlý, téměř nemastný, příjemné vůni a chuti. Používá se převážně k přípravě pokrmů hnědých polévek.
Když chceme získat silný, kvalitní a chuťový vývar, dáme maso a kosti do studené vody a vaříme. Obereme z kostí, pomeleme a uděláme z něho masové knedlíčky nebo masovou pomazánku nebo salát z kousky masa, rizoto a podobné.
Vývar B
Je z bílých kostí (vepřové, telecí ) a kořenové zeleniny, cibule.
Vývar C
Je také z bílých kostí (drůbeží, rybí ) a kořenové zeleniny, cibule.
Vývar B a C slouží k přípravě bílých polévek a omáček. Nemohou se použít jako čistý základní vývar, protože telecí a vepřové kosti, tzv. bílé kosti, dávají zakalené bílé vývary. Ryby a zvěřina mají příliš výraznou chuť a vůni, proto vývary z jejich masa a kostí používáme pouze na speciální vývary.
Vývar ze zvěřiny
Dobrý vývar je z bažanta. Vývar můžeme ochutit kořeněným vínem.
Vývar rybí
Z různých druhů ryb - z hlav, masa i kostí. Zjemňujeme bílým vínem.
Vývar drůbeží
Na vývar drůbeží je nejvhodnější slepice, vývar má výbornou chuť a vůni.
Foto: Profimedia









Polévky a vývary Komentáře k článku
Vše co jsem potřeboval do školy jsem našel zde.Moc děkuji je to skvělí web.
Nachytáme asi tak 10 dkg švábú. Usmrtíme je vařením v oleji. asi tak 10 minut. Pak je vyjmeme cedníkem a sušíme na prudkém slunci. Tak získáme základ polivky, který je čímsi mezi sušenými houbami a škvarky. Nyní vaříme durman v Šaratici.případně Zaječici. Na prudkém ohni uškvíříme cibuli, úplně do černa. A přidáme do vývaru. Přidáme kvasnice a čtvrt litru mléka. Zeměžluč povaříme v octě a výluh přidáme. Pak přidáme 5 polév.lžic soli,lžíci pálivé papriky a pepř, krémžskou hořčici. To vše vaříme na prudkém plameni a přiléváme ocet. Nakonec vmícháme šváby a vařímke asi 3 minuty, ne déle. Varem nesmí ztratit ni na své chrupkosti,event. můžou pérovat. Podáváme s chlebem, přizdobíme petzržílkou.
tento článek mi moc pomohl, hledala jsem to uplně všude kvůli škole, ale našla jsem jen zde... děkuji
Ahoj Terezo Mohla by jsi mi,prosím tě poslat tip na nějakou kuchařku jednoduchých polévek. Děkuju, Honza
schanim do skoly neco co sem nasel u vas a je to zretelne..nejen jednou co sem hledal sem nasel tu u vas na webu..proste super web..kde se najde vse co se potrebuje :)