Velikonoce se samozřejmě slaví i v zemích, které vyznávají pravoslavné křesťanství. Velikonoce se zde sice konají většinou v jiném termínu, ale rozhodně nemají menší význam, ba naopak.
Řeklo by se, že stejně jako vánoční svátky budou i Velikonoce, v pravoslavné církvi nazývány Pascha, slaveny se třináctidenním zpožděním. Bohužel to není tak jednoduché. Pravoslavná církev není jednotná, co se používání Juliánského či Gregoriánského kalendáře týče, proto například Vánoce jsou v Rusku slaveny dle Juliánského kalendáře 7. ledna, Řekové slaví podle Gregoriánského kalendáře již 25. prosince. Naštěstí Velikonoce slaví všichni pravoslavní jednotně, přesto jejich výpočet není snadný. Pravoslavní mohou slavit buď zároveň s námi, ale též s jednotýdenním, ale i vícetýdenním zpožděním. Pascha se totiž neřídí fázemi měsíce, nýbrž židovským svátkem Pesach. Na prvním nikajském koncilu roku 325 bylo dohodnuto, že pravoslavné Velikonoce se smí konat až po tomto svátku.
Letos pravoslavná církev oslaví Boží hod velikonoční 27. dubna. V roce 2009 připadá Velikonoční neděle na 19. dubna, v římskokatolické církvi na 12. dubna. V následujících dvou letech budou obě církve slavit společně 4. dubna 2010 a 24. dubna 2011.
Pravoslavné Velikonoce se slaví například v Řecku, v Rumunsku či na Ukrajině.
V Řecku žije celkem 90% věřících. Ti ortodoxní dodržují velmi přísný půst, 40 dní před jarními svátky nesmí konzumovat maso, sýry, vejce a mléko. Již celý pašijový týden je ve znamení mší, které vrcholí na Velký pátek, kdy je z kostelů symbolicky vynášeno Kristovo tělo. O sobotní půlnoci se pak koná velkolepá mše na znamení Zmrtvýchvstání. Od té chvíle končí liturgická část svátků a lidé se oddávají lidovým veselicím.
V Řecku je svátečním jídlem těchto dní jehněčí pečeně a polévka z jehněčích vnitřností, u stolu se scházejí celé klany. Červeně nabarvená velikonoční vajíčka si lidé vyměňují ze soboty na neděli. Také hrají hru spočívající v ťukání špiček vajíček o sebe. Čí vajíčko se nerozbije, ten může počítat s celým rokem plným štěstí.
Na Bílou sobotu se upeče slavnostní pokrm zvaný paska. Nasládlé těsto, podobné vánočkovému, se peče ve speciální formě. V neděli ráno se vaří a poté odchází do kostela. Lidé s sebou berou speciální košík, ve kterém mají pasku, svíčku, trochu vína, vajíčka, trochu másla a tvarohu. V kostele si košík s potravinami nechají posvětit. Poté se odchází domů a rodina se sejde u slavnostního oběda. Nadále se slaví až do úterý, vaří se holubce, připravuje se bramborový salát. Kmotři chodí obdarovávat vajíčky a drobnými dárky své kmotřence.
Rumuné slaví tak zvané Paste. Stejně jako v Řecku pravověrní obyvatelé Rumunska dodržují dlouhý půst. Stejně jako na Ukrajině je i tady zvykem péci Pasku. Na Velký pátek se začíná s přípravou malovaných vajíček, v některých domácnostech se taktéž vykuřují domy, aby se od stavení daleko držel všemožný hmyz. Večer při bohoslužbě věřící uctívají kříž s ukřižovaným Kristem. Velikonoční bohoslužby se vedou až do následujícího úterý. V Rumunsku je tradicí oťukávání vajíček a říká si, že ti, kteří se během Velikonoc nesešli a vajíčkem si neťukli, se již po smrti nesejdou.
Čím více se dozvídám o liturgických obřadech či lidových tradicích, tím více mě mrzí, že u nás se s tradičními obyčeji jen málokde setkáme.
Foto: Profimedia
autor Sarkak
Máte nějaký dobrý nápad, připomínku, nebo vám něco na stránkách nefunguje? Neváhejte nás kontaktovat prostřednictvím formuláře.
KontaktovatCentrum.cz |Atlas.cz Economia 1999 - 2024. Všechna práva vyhrazena