Šalotka - posvátná cibulka
Vzhled a původ šalotky
Šalotka pochází z orientálních zemí a přední Asie. Někdy se jí též říká česnek askalonský nebo množilka. Je to malá štíhlá cibulka rostoucí v trsech, její slupka má obvykle hnědočervenou barvu. Chuťově je jemnější než klasická cibule, postrádá typickou palčivou cibulovou chuť, je spíše nasládlá a chutná mírně po česneku. Konzumuje se nejen cibulka, ale i šalotková nať, která připomíná svým vzhledem pažitku.
Proč (a jak) vařit s šalotkou
Na šalotku nedá dopustit spousta kuchařů. Výborná je k dochucení zvěřiny a grilovaného masa. V přímořských státech se připravují ryby a mořské pokrmy pouze na šalotce. Šalotku lze použít i do polévek a salátů. Oblíbené je také šalotkové máslo a bílé omáčky s šalotkou, vynikající je i naložená ve sladkokyselém nálevu. Na saláty a pomazánky můžete použít i šalotkovou nať. Šalotka se pro svou jemnou chuť hodí i k přímé konzumaci.
Šalotku si zamilují všichni, kteří nemají rádi typicky palčivou cibulovitou chuť a upřednostňují spíše jemnější cibulovou zeleninu.
Šalotka jako lék
Výhodou šalotky je, že narozdíl od klasické cibule nevyvolává plynatost. Má vyšší obsah sušiny a cukru, obsahuje řadu vitamínů (A, B, C) a minerálů (draslík, železo, mangan, zinek, vápník, fosfor, hořčík, sodík, síra, křemík, selen, jód), organických kyselin a silic s protibakteriálním účinkem. Díky obsahu pektinů a slizů pomáhá při onemocnění průdušek. Dále zlepšuje trávení, vyrovnává hladinu cukru v krvi i krevní tlak. Stejně jako cibule a česnek pomáhá snížit riziko rakovinného bujení.
Pěstování a skladování šalotky
Pěstování šalotky není náročné. Sází se obvykle v březnu a sklízí na počátku léta. Půda by měla být spíše suchá než mokrá. Šalotka dobře snáší i mrazy. Z jedné cibule vyroste postupně trs několika dalších cibulí - proto se jí lidově říká množilka. Pokud necháte zaschnout nať, můžete ji v chladu skladovat až dva roky!
Foto: Profimedia









Šalotka - posvátná cibulka Komentáře k článku