Většině z nás se při představě Velikonoc vybaví pouze Velikonoční pondělí. Předvelikonoční čas je však plný zajímavých tradic a svátků, jedněmi z nich jsou postní neděle.
S koncem masopustu začalo Popeleční středou čtyřicetidenní postní období. Letos začátek půstu připadl na 6. února. V kostelech dostávají věřící na čelo znamení popela. Postní období je dobou určenou k rozjímání a očištění se od hříchů a v neposlední řadě též k přípravě na nejdůležitější křesťanské svátky roku.
Během období čeká na věřící celkem šest postních nedělí: Černá, Pražná, Kýchavá, Družná, Smrtná a Květná.
První postní neděle letos připadla na 10. února. Černou nedělí je nazývána podle černého oděvu žen, který nosily kvůli smutku ze smrti Ježíše. Kromě názvu Černá se užívají i pojmenování Liščí nebo Pučálka.
Liščí neděle je odvozena od zvyku, kdy hospodyňky pekly preclíky a zavěšovaly je na stromky. Dětem se pak vyprávělo, že je nadělila liška.
Název Pučálka se pojí s typickým pokrmem z praženého hrachu. Pučálka se však nazývala i maškara vystrojená do oděvu z hrachoviny, která vcházela do stavení a pro zajištění bohaté úrody rozhazovala po světnici zrna hrachu.
Druhá postní neděle, jež se v roce 2008 slavila 17. února, se nazývá podle pokrmu z pražených, naklíčených zrn.
Někdy se tato neděle označuje jako samometná. Už svým názvem evokuje smíčení, čištění a pulírování, kterému se více či méně dobrovolně hospodyňky věnovaly.
Pamatujete si, zda jste letos v neděli 24. února nekýchli 3krát za sebou? Pokud ano, máme pro vás dobrou zprávu, dle pověry byste si po celý rok měli užívat pevného zdraví. V historii se však na tuto neděli též vzpomínalo na oběti moru.
Na 1. března letos připadla postní neděle, při které se scházeli přátelé ke společnému posezení. Při těchto setkáních se konzumovaly typické koláče zvané "družbance". V tento den se také chodívalo na námluvy.
Ač smutný název, byl 8. březen tohoto roku jistě na mnoha vesnicích plný radosti a veselí. Konává se totiž rituál vynášení smrti a donášení nového léta. Bohyně smrti Morana bývá zhotovována ze slámy, ustrojena do ženských šatů a upevněna na velkou dřevěnou tyč. V některých oblastech se pálí, jinde se vhazuje do vody. Poté se nazdobí léto, jinde též líto, které tvoří smrček zdobený vejci a mašlemi, a chodí se s ním koledovat.
Týden před Velikonocemi je ve znamení Květné neděle, je to poslední den před nastávajícím pašijovým týdnem. Letos poslední postní neděle připadá na 15. března. Oblíbeným zvykem tohoto dne je trhání ratolestí, u nás obvykle proutků "kočiček". Ty se pak světí v kostele. V některých oblastech se větvičky jívy svazují do velkých svazků zvaných "palmy", obdobné pugétky se podle krajových zvyklostí nazývají též "košťata", "ráhna" či "jehnídy".
Po Květné neděli následuje pašijový týden, tedy pro křesťany nejdůležitější období roku.
K tvorbě článku byly použity tyto zdroje:
Internetové stránky o českých tradicích www.ceske-tradice.cz
LANGHAMMEROVÁ, Jiřina. Lidové zvyky. Praha : Lidové noviny, 2004. 342 s.
VONDRUŠKOVÁ, Alena. České zvyky a obyčeje. Praha : Albatros, 2004. 370 s.
Foto: Profimedia
autor Michy
Máte nějaký dobrý nápad, připomínku, nebo vám něco na stránkách nefunguje? Neváhejte nás kontaktovat prostřednictvím formuláře.
KontaktovatCentrum.cz |Atlas.cz Economia 1999 - 2024. Všechna práva vyhrazena