Úvod > Magazín > Staročeské Vánoce

Vánoce jsou svátkem křesťanským, kdy se slaví narození Ježíše Krista, a pohanským, který v tomto období oslavuje zimní slunovrat.

Staročeské Vánoce se od těch současných liší v mnohém, oslavy Vánoc v Čechách měly své tradice a zvyky, které se dodržovaly, zatímco dnes značnou část rodin ovládá světový trend a Vánoce jsou spíše komerční nežli tradiční a poklidné.

Původní smysl těchto kouzelných dnů již nemá žádný význam. Dnešní Vánoce se spíše vyznačují v množství dárků pod stromečkem a hojném počtu vánočních pokrmů či sladkostí, zvyků přijatých z jiných zemí. Ptáte se, jaké tedy byly Vánoce našich předků?

První oslavy Vánoc

Poprvé se oslavy Vánoc spojují s návratem zimního slunovratu. Další důvod k oslavám těchto svátků nalezli křesťané, když vypočítávali datum narození Ježíše Krista. V křesťanské církvi se začátky oslav Vánoc datují až od 7. století. Avšak úplně první oslava Vánoc je zaznamenána již v roce 336.

Vánoce v 16. století

Toto století bylo pro vánoční svátky pokrokové. Objevují se první doma vyrobené jesličky, poprvé se děti obdarovávají dárky a zdobí se jedlička.

Vánočka

V tomto století lze najít také první zmínku o vánočce, říkalo se jí húska, calta, v některých krajích nesla názvy pletenice, pletanka, šťedrovice, štědrovečernice, štricka, štrcla, ale také ceplík. Jelikož její příprava nebyla a není jednoduchá, i u ní se dodržovaly různé tradice a zvyky, aby se dobře vydařila. Hospodyně ji pekly v bílé zástěře a šátku a při jejím kynutí se mělo vyskakovat vysoko do výšky. První kus se dával hospodáři, aby se mu v příštím roce urodilo dostatek obilí, také se do ní zapékala mince, tomu kdo ji našel, mělo být v roce následujícím dopřáno zdraví a bohatství.

Lití olova

Nad plamenem se v kovové lopatce tavilo olovo, do kovového kbelíku se natočí voda a olovo se do ní opatrně, ale najednou vlévá. Na hladině vody náhlým ochlazením vzniknou různé tvary, ze kterých se pak hádá budoucnost.

Krájení jablka

I tento zvyk se z dávných dob přechoval do současnosti. Po štědrovečerní večeři se nožem rozpůlí jablko (položené jablko podél, ne seshora dolů). Komu se ukáže hvězdička, ten bude mít v příštím roce štěstí, pokud se objeví kříž, někdo blízký příští rok onemocní či zemře.

Betlém

První zmínka o betlému v Praze se váže k roku 1560 v kostele sv. Klimenta. Jeho přesná podoba není známá, ovšem traduje se, že byl pravou napodobeninou betlémské jeskyně i s jesličkami, kde se Ježíšek narodil.

Štědrovečerní stůl

Nohy byly svázány řetězem, aby rodina v příštím roce držela při sobě, od stolu se nesmělo vstávat, proto hospodyně měla vše nachystané.

Foto: Profimedia