Svatý týden
Pašije - tedy latinský výraz pro utrpení. Jednotlivé dny tohoto týdne mají své názvy a také svůj význam.
Modré pondělí
Na Modré pondělí dětem a studentům začínaly jarní prázdniny.
Šedivé úterý
V tento den hospodyně uklízely a vymetaly pavučiny. Ani jeden z těchto dvou dnů nebyl nijak výjimečný z hlediska lidových zvyků. Větší roli hrály dny nadcházející.
Popelečná středa
Také Škaredá - Jidáš ten den na Ježíše žaloval, Sazometná - vymetávali se saze z komína, Smetná. V tento den se nemá podle lidové pověry nikdo škaredit, protože by mu to mohlo vydržet každou středu v roce.
Zelený čtvrtek
Tento den byl dnem odpuštění. Rodiny se modlily a všichni se omyli rosou, která bránila onemocnění šíje a dalším nemocem. Uklízelo se a smetí se odnášelo na křižovatku cest, aby se nedržely v domech blechy. Aby stavení opustil hmyz a myši, zvonilo se paličkou o hmoždíř. Tento den se jedla zelená strava - tedy špenát a zelí - aby byli lidé zdraví po celý rok a nemělo se nikomu nic půjčovat, aby se člověk s nikým nehádal. Na Zelený čtvrtek utichaly zvony - "odlétaly do Říma". Znovu se rozeznívaly na Bílou sobotu. Místo zvonů se však ozývaly ve vsích dřevěné řehtačky a klapačky - "klapání", scházeli se v odpoledních hodinách chlapci a dívky a říkali říkanky o Jidášovi. Dodneška se právě tento den objevuje na pultech pečivo - "jidáše", které se i dříve podávalo namazané medem.
Velký pátek
Toto byl den hlubokého smutku a dodržoval se přísný půst - na památku ukřižovaného Ježíše Krista. Také výzdoba kostelů byla tento den chudá a písně se zpívaly bez doprovodu varhan. Někde i na Velký pátek nahrazovaly řehtačky hlas zvonů a oznamovaly poledne a ranní i večerní klekání. Chodilo se s velkým hlukem po vesnici, děti s řehtačkami honily Jidáše. Nemělo se pracovat na polích (hýbat se zemí), nemělo se prát prádlo. Přesto symbolem Velkého pátku byla voda - tou se lidé omývali pro zdraví, vykrápěl se chlév a omývala zvířata. Také se tento den děly zázraky - zem se otevírala, aby ukázala své poklady.
Bílá sobota
Ještě před východem slunce se muselo uklidit, vybílit stavení, vymetalo se novým koštětem. Pekly se mazance, beránci a také chléb. Vše se chystalo na Boží hod velikonoční. Chlapci pletli pomlázky z vrbových proutků, vázali se březové větvičky a zdobila se vajíčka.
Boží hod velikonoční
Ze soboty na neděli došlo ke zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Noc byla označována za "velkou" - a odtud název Velikonoce. V neděli se také začala jíst tradiční velikonoční jídla - vejce, mazanec, beránek, víno a chleba - vždy od ranní mše posvěcená. Tento den byl také ve znamení pojídání dobrých pokrmů, klobás, nádivek a dalších. Na Boží hod se setkávaly jen nejbližší rodiny, bez přátel a známých.
Velikonoční pondělí
Tomuto dni se také říkalo Červené pondělí. Brzy ráno vycházeli chlapci - koledníci s pomlázkami šlehat děvčata, aby z nich vyhnali nemoci a lenost. Dostávali od děvčat malovaná vajíčka a cukroví. Proutí, ze kterého se pomlázky pletly, byla přisuzována životodárná síla. Kdo dostal pomlázkou, ten omládl.
Foto: Profimedia
Svatý týden Komentáře k článku
Jsa verici, dovolim si nekolik upresneni. Popelecni streda se slavi 40 dni pred Velikonocemi, nikoliv ve svatem tydnu. Letos pripadla na 6. unora. Zacina ji 40denni pust (dle Bible se Jezis 40 dni postil). Proc tolik pouzivate minuly cas? Velký pátek: Toto byl den hlubokého smutku a dodržoval se přísný půst. - Katolici dodrzuji prisny pust i v dnesnich dobach, neupustili od toho. Pravda, moje babicka, zaprisahla masozroutka, to obvykle nevydrzi... Také výzdoba kostelů byla tento den chudá. - Kdybyste se vcera podivala do kostela, zjistila byste, ze i nyni byva na Velky patek vyzdoba chuda. Někde i na Velký pátek nahrazovaly řehtačky hlas zvonů a oznamovaly poledne a ranní i večerní klekání. - Proc nahrazovaly? V nasi vesnici nahrazuji dodnes. Zrovna ted z dali kluky s rehtackami slysim. Pravda, letos jich neni moc, asi je odradilo pocasi. Velikonocni pondeli: Brzy ráno vycházeli chlapci - koledníci s pomlázkami šlehat děvčata, aby z nich vyhnali nemoci a lenost. Dostávali od děvčat malovaná vajíčka a cukroví. - Tady vam musim dat s tim minulym casem za pravdu, dnes si hosi radi prispi, rozhodne nechodi brzy rano, slehaji nikoliv proto, aby vyhnali nemoci, ale aby jim devcata nalila neco ostrejsiho, nedostavaji ani tak vajicka a cukrovi, jako spis levne nahrazky cokolady, ve kterych je 5 procent kakaa... Zlate stare casy. Nic proti, mila pani autorko. Vazim si Vaseho clanku, jen jsem z nej nabyl dojmu, jako by tradice uz davno vymrely, patrily minulosti. Tak tomu rozhodne neni! Domnivam se, ze i mezi Vasimi kamaradkami se nejaka, co chodi do kostela, najde. Tak priste ji podobne clanky radeji dejte precist, at nesirite bludy. Hezky zbytek Velikonoc. A rozloucim se rikankou. Čuby čuby Marijáno, dávé véce každy ráno. Jedno bíly, dvě červeny, naposledy malovany. Slepička se popeli, vajičko se kutáli, sem penízky do kapsičky, sem vajička do košéčka, sem, sem, sem, nebo tatarem! Veselé Velikonoce všem!
Jíst zelené o zelený čtvrtek je pouze lidovou - pohanskou tradicí. Z němčiny bylo slovo grein (lkavý, smutný) chybně zkomoleno na grün (zelený) Greindonnerstag (lkavý čtvrtek) na Gründonnerstag (Zelený čtvrtek)