Velikonoční stůl našich babiček
S jarem opět přišla větší snůška vajec, která tvoří základ mazance (pomazance, pomazaného pečiva) - u nás nejstaršího doloženého velikonočního pečiva. Mazanec se tak stává hodovým pokrmem, darem i rituálním prostředkem. Dříve se mazanec připravoval na slano "koláč syrnej k veliké noci" - nesladké pečivo připravované ze strouhaného sýru a vajec.
Jeho historie se samozřejmě různí podle kraje. Někde se do mazance přidával tvaroh, jinde uzené či telecí maso (baby, babůvky, babůvečky, pelcovníky, šoldry, svěceníky, paseky…). Ale sladké mazance se někde pekly už ve stejné době, ze které pocházejí mazance slané. Ty naše dnešní se objevují v kuchařkách teprve ke konci 18. století.
Velikonoční stůl našich předků
Zelený čtvrtek byl dnem pečených jidášků s medem
Velký pátek býval dnem přísného půstu, na stole byste však našli tuto večeři: polévky (zelná, česneková - oukrop, kmínová, bramborová), vařené sušené ovoce, chléb, luštěniny nebo kaše
Bílá sobota přináší zlom po období půstu, pekly se velikonoční mazance a beránci
Na Hod boží velikonoční se světily pokrmy donesené do kostela (pečivo, mazance, jehňátka, kůzlátka, svítky, nádivky, slanina, ryba, chléb, vejce, mléko, víno, česnek, křen, čím dále na východ tím bohatší jídelníček: šunka, klobásy) - všechny pokrmy se pak rozdělily mezi členy rodiny, případně se obdarovala i hospodářská zvířata, aby byla zdravá. Také se kousek svěceniny házel do studny, aby byla voda dobrá.
Velikonoční pondělí už bylo dnem veselí a "mrskačky" a hodování.
Recepty na tradiční velikonoční pokrmy
Mazanec
1 kg polohrubé mouky, 6 dkg droždí, 16 dkg cukru, 20 dkg másla, 4 žloutky, špetka soli, 3/8 l mléka, 10 dkg rozinek, mandle na ozdobu
Necháme vzejít kvásek, mezitím v míse utřeme máslo, cukr a žloutky, přidáme mouku se solí, přilijeme kvásek a mléko, vmícháme nasekané mandle s rozinkami. Těsto vypracujeme na pomoučeném vále a necháme kynout (nejméně dvě hodiny na teplém místě). Vykynutý mazanec ozdobíme mandlemi a potřeme rozšlehaným vajíčkem. Pečeme cca 1 hodinu při 200 °C.
Jidáše
1/2 kg polohrubé mouky, 50 g cukru, 2 žloutky, 70 g tuku, 20 g droždí, mléko, sůl a vejce na potření
Utřeme cukr s tukem a žloutky, přidáme špetku soli, mouku a vykynutý kvásek. Zaděláme tužší těsto, které necháme vykynout. Pak ho nakrájíme na kousky a vyválíme z něj tenké proužky. Stáčíme je do spirály, potřeme vejcem a pečeme. Ještě teplé jidáše pomažeme medem.
Copak je to pučálka?
Pučálka je vyklíčený hrách zprudka opečený na másle, osolený a opepřený, ale také slazený nebo s rozinkami. Chcete-li pučálkou obohatit velikonoční jídelníček o stravu racionální a plnou vitamínů, tady je recept:
Hrách dáme do větší ploché nádoby a zalijeme ho vlažnou vodou dva prsty vysoko nad hrachem. Po dva dny ho necháme na teplejším místě. Přebytečnou vodu následovně slijeme, aby hrášky byly částečně ponořeny. Třetí den vyraší klíčky. Pokud ne, počkáme si na ně. Na pánvi rozehřejeme lžičku másla a rychle opražíme. Solíme nebo sladíme.
Foto: Profimedia









Velikonoční stůl našich babiček Komentáře k článku
Myslím, že správně má být plecovník a ne pelcovník - uzené maso zapečené v těstě. Ale možná se tomu někde říká i tak. Jinak dík za hezký článek.