Zákeřná cibule
Za vše může síra
Sirné plynné složky v cibuli jsou velice těkavé a snadno se šíří v prostoru. Cibulové buňky jsou těchto látek plné, a tak když cibuli rozřízneme, rázem tyto látky dorazí až k našim očím. Naše zrakové ústrojí a nos dokážou pěkně potrápit. Oči začnou produkovat velké množství slz, aby cizorodou látku z oka vymyly.
Jak vyzrát na štiplavost
Existuje několik "zaručených" babských rad, jak se u krájení tvářit co nejvíce vesele. Zde jsou některé z nich:
Žvýkat kousek chleba
Tuto radu jsem slyšela již mnohokrát. Nedovedu si ale představit, jak by to fungovalo po chemické stránce. Možná to ale funguje psychicky. Člověk se věnuje usilovnému žvýkání a nepřipouští si, že by ho měly pálit oči. To by mohlo fungovat.
Zavřít během krájení oči
Určitě nejspolehlivější způsob, jak zabránit nepříjemnému pálení očí, protože do nich nepronikne ani troška těkavých silic. Bohužel také velmi spolehlivý způsob, jak skončit na chirurgii.
Nasadit si brýle
Jakékoli brýle alespoň zbrzdí a zmírní působení cibulových výparů na naše oči. Neprodyšné potápěčské brýle nám dokonce dopřejí prožít přípravu svátečního oběda úplně bez slz. Navíc jistě pobavíme celou rodinu, zvlášť když si brýle zapomeneme sejmout.
Další rady
Určitě nejromantičtější variantou je, zapálit při krájení cibule svíčku, což je prý založeno na sníženém proudění vzduchu a opravdu to funguje. Dále si můžeme vyrobit jakousi ochrannou deku z igelitu, pod kterou budeme cibuli krájet. Většinou je však příprava na krájení delší, než akt samotný. Další radou je, cibuli před krájením krátce spařit. Jinou radou je naopak cibuli zchladit a krájet ji studeným nožem
Co opravdu funguje?
Z vědeckého hlediska je prý nejúčinnější používat co nejostřejší a největší nůž. Rozhodně ne malý a navíc tupý nožík, který nám sice dobře pasuje do ruky, ale při krájení cibule dobrou službu neudělá. Cílem totiž je, poškodit při krájení co nejméně cibulových buněk, ze kterých tím pádem uniká méně nepříjemných silic.
Měli bychom se naučit krájet tak, aby nám cibule držela co nejdéle vcelku, a my zabránili šíření aromatických látek vzduchem. Cibuli po oloupání rozpůlíme, půlku obrátíme rovnou plochou dolů, nakrojíme na několika místech po směru růstu tak, aby nám stále držela pohromadě. Poté plátky překrojíme podle toho, jak velké kousky potřebujeme. Takto krájí profesionální kuchaři. Výsledkem je minimum slz a stejnoměrné kostičky.
Určitě i vy máte svou osvědčenou fintu, jak se bránit "cibulovým slzám". Pokud jsme ji tu nezmínili, určitě ji přidejte v diskusi.
Foto: Profimedia.cz
Zákeřná cibule Komentáře k článku
Malej větrák aby výpary odfouknul, něco jako takovej ten kapesní osobní malej větrák na baterky - není ilnej ale tohle by měl zvládnout
Já mám jednoduchou a osvědčenou fintu. Cibulové výpary se totiž do očí údajně dostávají přes nososlzný kanálek, tedy (a podle mě hlavně) i vdechováním. Takže když krájím cibuli, přetáhnu si tričko, nebo si dám šátek přes ústa a je to. Žádný pláč, ani zarudlé oči.
Osobne pri krájaní cibule vždy otváram okno a snažím sa spraviť prievan medzi oknom v kuchyni a napríklad pootvorenými dverami kúpeľne. Zatiaľ to celkom pomáhalo, aj keď nemôžem zaručiť, či to nebola len autosugescia, ale pokiaľ som cítil chladnejší vzduch ako na mňa fúka od okna, tak som nemal výrazný problém krájať cibuľu (možno by niekto chcel vedieť: okno smeruje na západ a ja som pri krájaní tým pádom otočený na juh). Bol som tak blízko k oknu, ako sa dalo.
Osvědčenou fintu, jak se bránit "cibulovým slzám" asi nemáme, v zásadě dodržujeme logické rady, které jste uvedli v posledním odstavci a s těmi to jde přežít i bez brýlí :) S tím nožem oba s přítelkyní souhlasíme - tupý navíc sklouzává a je nebezpečný - my máme osvědčený nůž Fiskars. Jedna rada na závěr by tu ale ještě byla - poté co dokrajíte cibuli, si nezapomeňte umýt ruce, předtím, než si jimi promnete oči, jinak zažijete náramnou zábavu :) Rád bych se ještě autorky článku zeptal, zdali takový přímý kontakt šťávy z cibule s očima nemůže očím nějak ublížit - jak oči takový "sírový" šok zvládnou? :)