reklama
hledat uživatel
       

Co nám říká liturgie

Nejdůležitější den z celého roku je právě Bílá sobota - den, na jehož sklonku Ježíš vstal z mrtvých. Dle starodávného zvyku, pocházejícího z židovského počítání času, začíná nový den již po západu slunce. Oslava vzkříšení tak začíná již v sobotní podvečer. Noc ze soboty na neděli, kdy Ježíš procitl, je nazývaná Velká a odtud pochází název Velikonoce.

Název Bílá je odvozen od bílého obřadního roucha, který v tento den nosili nově pokřtění. Narozdíl od Velkého pátku je sobota dnem radosti a nové naděje. V kostelech se ozývá zvuk varhan a znovu se také rozeznívají kostelní zvony. Dalším symbolem tohoto dne je oheň. Obřad svěcení ohně je již 12 století starý. Před vigilií, tedy noční bohoslužbou, se posvětil oheň rozdělaný venku před vchodem do kostela. Říká se mu též Jidášův oheň. Od něj se zapalovala obřadní svíce "paškál", od ní si pak svíčky zapalovali i věřící. Mnozí si však domů nosili přímo žhavé uhlíky z obřadního ohně, aby s nimi zažehli nový plamen v kamnech. Obřad svěcení ohně zahajoval slavnost Vzkříšení, při které vesnicemi procházelo procesí, s tímto zvykem se můžeme místně setkat dodnes.

Lidové zvyky Bílé soboty

Ráno před východem slunce bylo nutné důkladně vymést smetí ze stavení, nejlépe novým koštětem. Věřilo se, že takové opatření zabrání tomu, aby se v domě držel hmyz.

Z ohořelých dřívek zbylých po Jidášových ohních se vytvářely křížky, které se nosily do polí, aby ta byla úrodná.

S Bílou sobotou se pojí zvyk zvaný "chodníčky lásky" nebo "chodníčky zamilovaných". Mladí zamilovaní chlapci malovali či vysypávali pískem chodníček, který vedl k domu jejich milé.

Starým zvykem je i třesení ovocnými stromy, aby se probudily a dobře rodily. Někde se tyto stromy postřikovaly vodou nebo dokonce potíraly těstem zadělaným na mazance.

Na Bílou sobotu je nejvyšší čas vypravit se pro vrbové proutí.

Bílosobotní prostřený stůl

Na Bílou sobotu se ve velkém pečou beránci a mazance. K obědu se mnohde podává též polévka z čerstvých jarních bylinek. Mezitím se vaří a zdobí vajíčka. Vigilie ukončuje dlouhý půst a lidé se mohou pustit do oblíbených pochoutek. Beránek se rozkrajuje po příchodu ze mše oslavující Ježíšovo vzkříšení. Dovolené jsou i klobásky a nádivky. Tradičním pečivem jsou tzv. podplamenice. Jedná se o placky ze žitné mouky, jež se před pečením sypou solí a kmínem. Děti jistě milovaly hnětýnky, což bylo sladké vykrajované pečivo.

Na bílou sobotu připravujte: 

Krémová polévka z medvědího česneku
(doba přípravy 30 min )


Velikonoční nádivka z toustů
(doba přípravy 45 min )

Velikonoční hnětýnky
(doba přípravy 1 hod )

Vypečený velikonoční mazanec
(doba přípravy 2 h 40 min )

Velikonoční beran
(doba přípravy 1 hod )

Pravé hodování však přichází až na Boží hod velikonoční.

Foto: Profimedia