reklama
hledat uživatel
       

Božská medovina

Vánoční trhy jsou v mnoha městech v plném proudu a kromě drobných dárků, které zde můžete zakoupit, vás možná ke koupi naláká i vůně grilovaných klobásek, svařeného vína či medoviny. Právě o medovině se můžete v následujícím článku dozvědět něco bližšího.

Historie a původ medoviny

Medovina je poslední dobou čím dál více vidět nejen ve specializovaných obchodech, ale i v supermarketech. Historie tohoto nápoje je velmi bohatá. Prapůvod medoviny nacházíme již ve starém Římě, kdy se velmi suchá vína sladila medem. Těžko říct, kdy a kdo nechal prvně zkvasit sladký med. Jakýmsi vodítkem by mohl být severoněmecký nález dutého rohu se zbytky pylu a kvasinek pocházejícího zhruba z prvního století před Kristem. Od té doby se medovina pije po celé Evropě. Po mohutném poklesu konzumace v 18. a 19. století, způsobené vysokou cenou medu a náročností výroby oproti jiným alkoholickým nápojům, se medovina opět dostává na výsluní. I dnes je však spíše svátečním druhem moku, jehož litr kvalitní medoviny pořídíme za 250 - 300 korun.

Výroba medoviny

Medovina vzniká zkvašením medového roztoku. Ten se připraví ze 3 hmotnostních dílů medu a 8 hmotnostních dílů vody. Dříve se musel takový roztok dlouho vařit, aby se zbavil nežádoucích bílkovin v pylových zrnech. Kdo se trochu zajímá o med ale ví, že vysoké teploty škodí prospěšným látkám, jež jsou v něm obsaženy, proto není dobré medem sladit ani vařící čaj. Dnes se při výrobě medoviny používá šetrnější metoda filtrace, díky níž se roztok oddělí od pylových zrn. Poté se roztok obohatí sloučeninami amoniaku a přikyselí se kyselinou citronovou, někdy se místo vody částečně použije ovocný mošt a přírodní medovina s ovocnou příchutí je na světě. Do medoviny samozřejmě patří i aromatické suroviny, tedy koření a byliny. Kupodivu je jednou z hlavních součástí chmel, dále skořice, zázvor, hřebíček, máta či dokonce celerová nať. Pro získání alkoholu musíme vlažnou medovinu obohatit kvasinkami. První kvašení probíhá při pokojové teplotě v uzavřené nádobě naplněné medovou tekutinou asi do tří čtvrtin. Po 6 - 8 týdnech se medovina stáčí do menší nádoby a tu naopak naplníme až po hrdlo. Takto medovinu skladujeme při 12 - 15 °C a necháme ji zrát, pak se teprve stáčí do lahví. Doba zrání je různá, pohybuje se mezi 1 - 10 lety. Tato část procesu je asi nejméně oblíbenou pro každého milovníka medoviny a otevření nádoby s dozrálým 15% alkoholem je jistě velkým svátkem. Medovina je také někdy nazývána medovým vínem, pochopitelně je to díky nízkému obsahu alkoholu i díky podobnosti výrobního procesu. Medovina má sladkou těžkou chuť podobnou vermutům.

Druhy medovin

Medoviny se liší zejména tím, z jakého medu jsou vyrobeny a zda je med převařován nebo není. Dalším důležitým kritériem je doba kvašení a zrání. Nedá se říci, zda je lepší delší kvašení a delší zrání, protože každá receptura vyžaduje něco jiného. Samozřejmě se, jako ostatně všude, najdou filutové, kteří místo medu používají rafinovaný cukr, líh a chemické medové aroma. Jedinou obranou je, nekupovat podezřele levnou medovinu. Dalším kritériem je přítomnost ovocné šťávy v medovině, taková medovina se nazývá melomela. Koupit se dá nepřeberné množství příchutí a "přívuní" medoviny, namátkou ořechová, mandlová, višňová, skořicová a mnoho dalších. V zimě si medovinu můžeme připravit na způsob svařeného vína s plátky citronu a skořicí a posadit se do křesla a tiše relaxovat. Foto: Profimedia.cz

Přidat příspěvek k článku Božská medovina

Kliknutím na tlačítko Přidej příspěvek berete na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů najdete ZDE.