reklama
hledat uživatel
       

Bulimie

Další závažné onemocnění z řady psychických poruch příjmu potravy, které je velmi často zaměňováno s mentální anorexií. Ráda bych se vám tedy pokusila vysvětlit rozdíly mezi oběmi poruchami, i když u obou těchto poruch najdeme i společné příznaky a rysy.

Bulimie je ovšem zákeřnější než anorexie. Anorektika v pokročilém stádiu totiž snadno rozeznáte, hlavně podle vzhledu, zatímco bulimikem může být i relativně silnější žena nebo i muž. Lidé trpící bulimií nejsou až tak tělesně vyčerpaní, jako anorektici, tedy ve většině případů. A jak tedy bulimii poznáme? Začíná také většinou pozvolna, na základě nespokojenosti s vlastním tělem, popřípadě s různými dietami a nebo následkem omezení sportovních aktivit. Zatímco anorektici se jídlu vyhýbají, u bulimiků jde o absurdní posedlost jídlem. Na základě pocitu hladu přichází moment přejídání, kdy takový člověk zkonzumuje až neskutečné množství potravy. Tito lidé dokáží sníst naráz například kostku másla, nebo kelímek hořčice. I když většinou dávají přednost moučné stravě s vysokým obsahem cukru, po níž hladina krevního cukru rychle stoupá. Slinivka na to reaguje zvýšenou tvorbou inzulinu, který může naopak vyvolat pokles hladiny cukru v krvi. To však jako v bludném kruhu opět vzbuzuje touhu po dalším jídle. Obžerství však vystřídá pocit provinění nad selháním a následuje snaha vše napravit. Na řadu přichází násilně vyvolané zvracení a dlouhý pobyt u záchodové mísy. Napoprvé je to možná jen jeden takový den, ale problém je v emocionálním prožívání jídla. Spousta bulimiků díky jídlu ventiluje svoje stresy. Jídlo je pro ně forma odreagování se od problémů. Dokud je jídlo v mezích, tak je to ještě normální, ale po prvním takovém dni se dostaví většinou deprese. Tím víc, když váha vystřelí nahoru. Přichází další období diety. A další úlet - třeba ještě větší. Pomalu, ale jistě se přejídání začíná vymykat kontrole. Pocity špatného svědomí ženou ztrápeného bulimika opět k záchodové míse. Následuje zase vyvolání zvracení. Nakonec dochází k nikdy nekončícímu procesu přejídání, zvracení. V některých případech dietování a opět přejídání. I zde dochází ke ztrátě a nedostatku některých vitamínů a minerálů, poškození zubní skloviny, poškození trávící trubice a podobně. Bohužel většina lidí se za toto své chování stydí, neboť si uvědomují, že je to nejen špatné, ale hlavně nezdravé a proto vše dělají tajně, aby je jejich okolí neodhalilo. Také nadměrné používání laxativ -projímadel je charakteristické pro bulimii. Málo kdo to však ví, neboť převážně je toto onemocnění spojováno pouze s přejídáním a následným zvracením. Bohužel lidé trpící bulimií si dávky projímadel často zvyšují a to může vést k dehydrataci organismu, ztrátě živin, poškození střev, chronickému průjmu či naopak zácpě. Podobně, jako anorektici, i někteří bulimici se snaží o nadměrné sportování a vysilují své tělo nejvíce aerobním cvičením. Obě nemoci spojuje to, že jde primárně o nemoci psychické. Bojovat s nimi je tedy velmi náročné. Pocit hladu a nebo naopak přejedení chvilkově vytvoří pocit psychické pohody. Ten je ale brzy vystřídán dalším stresem, který vede k opakování chování. Člověk trpící touto poruchou příjmu potravy bude se svým problémem bojovat celý život, což je mnohdy hodně těžké. Důležité je si problém uvědomit a chtít s ním bojovat. Ovšem bez pomoci odborníků to půjde jen velmi ztěžka, pokud vůbec. Je taky dobré si uvědomit, že pokud ztratí takto nemocný člověk rodinu a veškerou podporu okolí, je ztracen. Taková osůbka nemá důvod žít, protože ztratila všechno, o co kdy stála, a veškerá pomoc odborníku je tak zbytečná. Mnoho lidí si bohužel neuvědomuje, že chování přejídaní a následného pročišťování je nebezpečné, dokonce i SMRTELNĚ nebezpečné. Foto: Profimedia.cz

Komentáře k článku

Celkový počet komentářů: 1
  • Denísek
    Denísek

    Zdravím všechny...článek má pravdu...sama si již 9 let procházím peklem bulimie a anorexie.. Až tento rok jsem se ale rozhodla léčit, protože mi po nesčetných pokusech dostat se z toho sama došlo, že to nejde, jen za pomoci odborníků...a díky Bohu za to, že jsem se odvážila k nim vykročit.. Snad se lepším, snad si konečně udržím svou lásku a podaří se mi otěhotnět a přestanu se bát rohlíku se šunkou.. nebo svíčkové. Víte, jsou důležitější věci, ale to si v záchvatu přejídání či s podvyživeným mozkem jde jen špatně uvědomit..nebo lépe řečeno...zoufalství člověka v tomhle stavu je tak vysoké, že mu přijde vše beztak ztraceno... Ale jde to, věřte mi! A stojí to za to! Včera jsem se dozvěděla, že má nevlastní sestřička sotva, co odjela na dovolenou, odvezla ji sanitka...proč? Selhávají jí ledviny, játra a srdce...proč? Trpí poruchou příjmu potravy...a teď leží na JIPce a bojuje o život... Je jí 19... Znovu se ptám proč? To Vám pomůže otevřít oči a začít bojovat...chci, aby mi šla na svatbu, za družičku, chci se s ní smát a blbnout jak malá či puberťanda...jak to stále dokážem... Chci ji znovu obejmout...a chci, aby ji poznaly mé děti. A ona to samé chce u mne... Přece to nevzdáme kvůli nějaké pitomé mrše v hlavě, co nám šeptá kraviny?? Stojí za to bojovat! Všem, které a kteří se teď perete s tou "mrchou" přeji spoustu sil a posílám andělské pohlazení po dušičce. Obejměte se a zkuste znova žít! Hodně radosti, zdarvíčka a lásky přeje Denísek.

    26.07.2007 19:27:39

Celkem záznamů: 1

Přidat příspěvek k článku Bulimie

Kliknutím na tlačítko Přidej příspěvek berete na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů najdete ZDE.