reklama
hledat uživatel
       

Staré dobré buráky neboli podzemnice olejná člověka sytí už devět tisíc let! Nejstarší zachované oříšky archeologové objevili při vykopávkách v Peru, které datovali do období cca 7600 let před naším letopočtem. Společně s kakaem, bramborami, kukuřicí a chilli se tak buráky řadí k velké pětce, jež Střední a Jižní Amerika darovala lidstvu. I buráky zde samozřejmě měly své vlastní božstvo. Nepříliš vzhledné plody se proto nacházejí i v podobě sošek a ochranných talismanů z hlíny či kovů, a to nejčastěji z období předkolumbovské kultury lidu Moche. Od něj zřejmě pochází i původní název Tlalcacahuatl.

Máslo od Boha

Zásluhou španělských dobyvatelů se pak burské oříšky rozšířily i do Severní Ameriky, kde se jim říká peanuts (tedy hráškové ořechy), Afriky a Asie. Jejich pěstování se neujalo jen v Evropě, která je nyní největším dovozcem této výživné lahůdky. Slavný americký vědec George W. Carver v roce 1880 vymyslel na 300 způsobů využití podzemnice olejné - třeba jako suroviny pro výrobu oleje, krmiva, papíru, inkoustu a dalších. Po starých Incích, kteří buráky drtili od nepaměti, pak také Carver znovuobjevil burákové máslo. Nenechal si ho však patentovat, neboť byl toho názoru, že všechny potravinové výrobky Bůh daroval k užívání celému lidstvu zadarmo.

Burské oříšky zachraňují děti

Dnes je na máslo z burských oříšků zpracovávána více než polovina světové produkce buráků. Nejvíce se jich pěstuje v Číně, následují pak Indie a USA. Zbytek buráků je nejčastěji upravován naslano či nasladko, přičemž se jadérka někdy předtím nakládají do různě ochucených nálevů. Na jihu USA jsou ale oblasti, kde nedozrálé buráky milují jen vařené se solí a česnekem.

Pěstitelé nyní mají k dispozici tisíce kultivarů buráků, z nichž největší skupiny jsou Valencia, Virginia, Runnes a Spanish. Kromě mletí a pražení se z nich vyrábí olej a "mléko". Také krmivo pro ptáky, mýdlo, kosmetické přípravky či lék nitroglycerin. Ze slupek pak jsou hnojiva, brikety, barvy a spousta dalších produktů.

Malé oříšky mají rádi i lékaři. Třetinu jejich hmoty totiž tvoří protein! Je v nich také velké množství vitamínu (hlavně skupiny B). V zemích ohrožených hladem proto Světová zdravotnická organizace dává dětem dva stogramové sáčky buráků na den, což pokryje potřeby jejich výživy.

Pražené buráky jsou neodmyslitelnou součástí řady slavných kuchyní světa. Samozřejmostí jsou třeba v čínském kung-pau a v amerických sendvičích. Někteří labužníci dokonce buráky pojídají rozemleté včetně skořápek, ty však nesmějí být chemicky ošetřené! Vy si můžete doma zkusit udělat typickou jihoamerickou omáčku aji. Tu připravíte tak, že si v mixéru rozmělníte buráky se solí, kořením, orestovanou cibulí a česnekem. Koření zvolíte podle své vlastní chuti. Vzniklou omáčku aji pak použijete po vzoru Jihoameričanů na vařené brambory, kukuřici a pečenou drůbež nebo ryby.

Foto: Profimedia



Komentáře k článku

Celkový počet komentářů: 1
  • Táňa Nováková
    Táňa Nováková

    Komentář k článku Buráky - poklad z podzemí

    Dobrý den,
    co mě opravdu uchvátilo byla informace, že existují černé odrůdy buráků. Tak jsem chvíli hledala a narazila jsem zde: http://exotikadomu.cz/home/28- arachis-hypogea-var-black-rost lina-.html na černou odrůdu buráků. Proč jsem jí hledala byl důvod který o této belgické odrůdě koluje. Roste o 300% rychleji a plodí o 75% více. Nic víc mi už nebránilo v tom abych tuto odrůdu našla.

    05.08.2014 22:21:25

Celkem záznamů: 1

Přidat příspěvek k článku Buráky - poklad z podzemí

Kliknutím na tlačítko Přidej příspěvek berete na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů najdete ZDE.