O adventním období se v tomto čase mnoho hovoří. Lidé mají vyzdobené adventní věnce, o první adventní neděli zapálili první svíci a pomalu se všichni těší na neděli čtvrtou, poslední, která zároveň přiblíží Štědrý večer.
Světlo svíce je symbolem Ježíše Krista a postupně zapalující se další svíce poukazují na blížící se příchod světla světa. Ale co bychom vlastně měli dělat během adventu?
Advent má být obdobím uklidnění, rozjímání, má být dobou, kdy si každý udělá čas na sebe a své nejbližší. Přesný opak toho však pozorujeme v posledních letech kolem sebe.
Advent se liší ve vnímání v různých církvích. Až na malé výjimky všechny křesťanské církve advent prožívají podobně. V případě církve pravoslavné jsou tyto oslavy v čase posunuté, a to z důvodu používání juliánského kalendáře. U nás existuje i Církev adventistů sedmého dne, která klade důraz na svěcení soboty jako dne odpočinku - odtud také sedmý den. Dále klade důraz na očekávání druhého Kristova příchodu na svět - odtud adventisté.
Během adventního období se sloužily ve všední dny ještě za tmy děkovné (votivní) mše. Tyto mše se nazývají roráty. Jejich název sám pochází od úvodní písně, která v latině začínala slovy "Rorate coeli" - česky "Rosu dejte nebesa". Na tyto mše chodili věřící s lucerničkami, oblíbené a velmi navštěvované byly mše dětmi.
Z liturgického hlediska nejdůležitější postavou adventu je Jan Křtitel, poslední prorok Starého zákona. Byl bezprostředním předchůdcem Ježíše a na jeho příchod připravoval současníky. Adventní liturgii by však chybělo, kdyby neměla své pozadí, které vytvářejí různé obyčeje spojené se světci. S adventem tak souvisí svátek svatého Martina, přestože se slaví dlouho dopředu před začátkem samotné adventní doby. Podobně je to se svátkem svaté Kateřiny nebo Ondřeje. V době adventní mají důležitou roli i svatá Barbora, svatý Mikuláš a svatá Lucie.
Dnes není advent spojený jen s postní dobou jako dříve. Dnes jde také o dobu radostného očekávání. Jíst a pít se smí všechno, ale určité sebeovládání je na místě. Ani žádná jiná omezení se nedodržují.
Dalším symbolem adventu je hvězda betlémská, i když patří více k vánočním svátkům. Podle tradice zazářila nad Betlémem, místem narození Ježíše Krista, velká hvězda, která provázela mudrce z východu, kteří hledali nově narozené dítě, kterému se chtěli poklonit.
Na Mikuláše i na Štědrý večer nejen dáváme, ale i dostáváme dárky. Jsou však zahaleny tajemstvím, jsou anonymní. V tomto období nejde o zviditelňování sebe, ale o poukázání na toho, od koho vše máme. Také dobročinnost je součástí adventu. Více se myslí na ty, kteří potřebují pomoc.
S adventní dobou souvisí i adventní kalendář. Je zvykem mladším než adventní věnce, je také velmi oblíbený mezi dětmi. Zrodil se v Mnichově v roce 1908, kdy jeden majitel tiskárny na trh uvedl vystřihovací kalendář. Na listu bylo dvacet čtyři vánočních obrázků. Každý den děti jeden obrázek vystřihly a sestavovaly betlémskou krajinu. V 70. letech minulého století v Americe v sobě tyto kalendáře skrývaly minidárky - čokoládu. Tradice čokoládových adventních kalendářů se dochovala do dnešních dnů.
Foto: Profimedia
autor Michy
Máte nějaký dobrý nápad, připomínku, nebo vám něco na stránkách nefunguje? Neváhejte nás kontaktovat prostřednictvím formuláře.
KontaktovatCentrum.cz |Atlas.cz Economia 1999 - 2024. Všechna práva vyhrazena