reklama
hledat uživatel
       
Článek navazuje na reportáž a fotoreportáž ze článku o Prague Food Festivalu 2008, který si přečtěte na této adrese: http://www.vareni.cz/trendy/reportaz-a-fotoreportaz-z-prague-food-festival-2008/

Přestože jsme byli ukrutně hladoví, nebo aspoň já, zkusili jsme jen pár vybraných pochoutek. I tak jsem myslela, že se z ostrova doslova odkutálím. Do druhého dne jsem nic nemohla sníst a ráno jsem měla chuť na selátko, voňavé raclette a úžasné čokoládové truffle a hlavně na nezapomenutelný pekanový koláč.

Parmská šunka s jahodovým želé, melounem, mátou a jahodou s černým pepřem

Jelikož jsem milovnicí parmské šunky, neodolala jsem a ihned jsem vyzkoušela. První lahůdka na PFF. Po zaplacení 2 grandů jsme dostali plastovou mističku se želé a špízem z parmské šunky, jahod, melounu a máty. Přesně jak napovídal název. Nejdříve jsem okusila jen jahodu s mátou. Po ochutnávce aromatické máty jsem ji z dalšího sousta vypustila, což mnozí mohou považovat za barbarství. Díky tomu jsem ale vyzkoušela vyváženou kombinaci jemně slané šunky a sladkého melounu, lehce nakyslých jahod a želé.

Čokoládové minidezertíky a třešňové tartaletky

Druhou lákavou pochoutkou, které jsem neodolala bylo sladké. Vlastně byly tři. Tartaletka byla osvěžující a lehká, příjemně ovocná. Nejvíc lákavě vypadal čokodortík Savoy . Oba čokoládové dezertíky se rozplývaly na jazyku. Všechna čokoláda byla jemná, chutě byly vyvážené. Z těch tří mi asi nejvíce chutnal ten malý čokobobík z mléčné čokolády, jak jsem si jej pojmenovala. Dortík Café Savoy byl zabalen v lehce hořké čokoládě, ale díky sladké marcipánové hmotě se chutě doplňovaly.

Jamon s medovým melounem

Od Ambiente Pasta Fresca a Café Savoy jsme se vrátili, protože v Domě vína U závoje jsme objevili další "šunku". Tentokrát s medovým melounem a lákavou omáčkou. Vysolili jsme 3 grandy, ale stálo to za to. Velká porce jamonu v kombinaci se sladkým melounem a přelivem, který chutnal každou chvíli jinak… Sladce. Slaně. Kysele. Naprostá lahoda. Osobně tuto kombinaci miluji. A tuším, že byli mile překvapeni i návštěvníci, kteří koukali nevěřícně. Na lavičkách u dětského hřiště jsme lahodu vychutnávali aspoň 10 minut.

La Fattoria

Největší stánek s nápoji patřil bezesporu vínům z Itálie. Protože nikdo z nás nemohl popíjet, dali jsme si jedno jediné víno. Skleničku za 2 grandy. Musím přiznat, že jsem neočekávala žádný zázrak. Muškátové víno a navíc z Itálie. Byla jsem ale naprosto uchvácená. Víno bylo slaďoučké, jemné, lehká chuť muškátových hroznů. Museli byste jej zkusit sami. Ač to nerada říkám, chutnalo mi víno více než všechna, které jsem ochutnala na Vinných trzích v Krásném Březnu.

Ocas z humra na grilu s bylinkový máslem

Se skleničkou vína jsme procházeli a mlsně nahlíželi do dalších stánků-restaurací. Nakonec jsme zůstali stát před Food Servise Makro. A proč? Téměř se tam na nás "usmíval" humří ocas. Ovšem 10 grandů. Stepovali jsme kolem něj asi 10 minut. Vysolit 10 grandů nebo ne? Toť otázka. Nakonec jsme se dohodli a složili se. Dostali jsme velký ocas s pěnou a pečivem. Vydloubat humří maso z ocasu byl trochu boj a to i přesto, že bylo měkké a šťavnaté. Ale rozhodně to stálo za vynaložené úsilí. O nějaké pachuti nebo nevábné vůně rybiny nemohla být řeč. Maso bylo jemně česnekové a bylinkové. V kombinaci se vším, co jsme měli naloženo na talíři, bylo humří maso opravdu skvělé. A kde si jen tak dáte grilovaný humří ocas za 250 Kč?

Pekanový koláč s vanilkovou zmrzlinou a špíz z krevet a chipolata párečku

Další naše útočiště byla Restaurace Žofín Garden. A tam jsem vyzkoušela nejlepší věc festivalu. Alespoň pro mne. Byl to pekanový koláč s vanilkovou zmrzlinou za 2 grandy. Křehký korpus, lehká kořeněná náplň a všude vůně a chuť pekanových ořechů. K tomu ta zmrzlina. K zbláznění. Jediná delikatesa, kterou jsem se vrátila pochválit. Obsluha na mě koukala trochu jako na blázna, ale ta euforie…

Když jsem potom zkoušela špíz z krevet v lehce pikantní chilli omáčce, mimochodem taky za 2 grandy, nepřišel mi extra, což mohla být škoda. Ale na pekanový koláč do Žofín Garden určitě brzy vyrazím.


 




Domácí čokoládové truffle a belgické mušle

 

Ač jsem si nechtěla po pekanovém koláči "kazit" chuť, neodolala jsem a zastavila jsem u Auberge de Provence. Zlákaly mě totiž domácí truffle a zároveň jsme vyzkoušeli belgické mušle. Měkké mušle ve spojení s řapíkatým celerem, mrkví a další zeleninou byly lehce pikantní, ale ne ostré. Rozhodně zajímavé zpestření.

 


A pak přišly na řadu truffle. "Naložil" nám je sám sympatický Ludo Vandenbergh. Za 3 grandy jsme dostali 6 kousků čokoládových dobrot, které jen tak neseženeme. Na odchodu jsem si za zbylé grandy koupila jednu várku trufflí s sebou na cestu.

 

 

Raclette

Naše návštěva se již blížila ke konci. Když jsem již jen procházeli, linula se kolem jednoho stánku, který byl zcela obklopen lidmi, úžasná sýrová vůně. Raclette. Fronta se nám čekat nechtěla, ale nakonec byla vůně silnější než my. Aspoň nás tam pobavil návštěvník "v náladě", který flirtoval s majitelem a majitelkou. Dali jsme si horké sýrové raclette s čerstvou bagetou, což byl také nezapomenutelný zážitek. Sýr se krásně táhl po vidličce a zahřál přecpaná bříška. Chuťově? Éňoňůňo!

Rožněné selátko s trhaným salátem s pyrenejskou cibulí a domácí bramborové lupínky

Pak jsem ho konečně zahlédla! Přestože jsem už byla totálně přecpaná. Podlehla jsem. Od čokoládových trufflí jsem chtěla ochutnat už jen jediné. Selátko! A bylo tam! Vlastně byla. Už jen poslední dvě! Sympatickou obsluhou mi bylo sděleno, že musím počkat půl hodiny, než se dopečou. Touha byla silnější. Rozhodla jsem se počkat. Už po 15 minutách čekání se kolem stánku-restaurace začaly hromadit davy lidí. Takže jsem se přidala k zevlujícímu davu a procpala se do předních linií. Díky své netrpělivosti a nezdolatelné touze po selátku jsem tak mohla sledovat stažení selátka z jehly, čištění od nádivky a jeho porcování. Během pár minut se mi za zády táhla dlouhá fronta návštěvníků, kteří dychtili okusit selátko stejně jako já. A jaké bylo? Naprosto úžasné. Vypečená křupavá kůrčička. Maso bylo šťavnaté a provoněné nádivkou, která se pekla v selátku. Maso příjemně doplňoval trhaný salát, takže pokrm nechutnal tučně, jak mohl působit na první pohled. No lahoda.

A tím jsme bohužel skončili. Jak jsem psala výše, zašla jsem si koupit na cestu ještě jednu porci trufflí a šlo se.

Fotoreportáž

Díky detailní fotoreportáži si můžete vychutnat atmosféru festivalu společně s námi. Fotoreportáž z Prague Food Festivalu naleznete na následující adrese:

 

Dojmy

Jaké byly celkové dojmy? Mise a vize festivalu byly splněny - umožnit návštěvníkům nahlédnout a ochutnat pokrmy české gastronomické špičky. Z Prague Food Festivalu jsem odcházela uchvácená, nadšená, spokojená a mile překvapena. A samozřejmě neskutečně přejedená. Další podrobnosti najdete v našem článku Atmosféra na Prague Food Festival 2008

Závěrem ještě malé doporučení. Rozhodně se nevydávejte na festival sami. Je lepší jít ve 3 - 4 lidech. Jelikož je jedná o opravdu špičková jídla z kvalitních surovin, odpovídá tomu i cena. Pokud jdete na běžnou návštěvu, ale rádi byste ochutnali co možná nevíce, musíte si připravit větší hotovost. S přáteli máte víc možností ochutnat od každého kousek i podělit se finančně ušetřit. Především se nepřejíte hned po třetí ochutnávce.

Prague Food Festival mnohonásobně předčil má očekávání - bezvadná organizace, ochotní lidé, příjemná nálada, velmi sympatické prostory. Hlavně luxusní jídlo. Celkově mě překvapila velmi vysoká úroveň festivalu, což jsem moc neočekávala. Pokud bude další ročník festivalu aspoň na takové úrovni jako letos, rozhodně budu jeho návštěvnicí. Ráda bych ale stihla zahájení a navštívila všechny dny. Takže držte palce a rozhodně se příští rok přijďte podívat, třeba se potkáme.

Foto: redakce Vareni.cz



Komentáře k článku

Celkový počet komentářů: 2
Celkem záznamů: 2

Přidat příspěvek k článku Co jsme ochutnali na PFF 2008

Kliknutím na tlačítko Přidej příspěvek berete na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů najdete ZDE.