reklama
hledat uživatel
       

Desatero rad k sušení

Mezi nejstarší způsoby konzervace, patří již několik tisíc let sušení. Můžeme tak jednoduše uchovávat ovoce, zelenin, bylinky, koření, maso, houby a nebo i květiny. Pokud sušíme plody či jiné potraviny správně, zachováme v nich nejvíce vitamínů, bílkovin a minerálních látek. Dnes pro vás mám deset rad pro správné sušení.

  1. K sušení si vybíráme pouze a jedině čerstvé, zralé, kvalitní, ale hlavně nepoškozené suroviny, které nesmějí být nahnilé, ani plesnivé. Měli bychom se vyhnout i obyčejně natlučeným plodům, které na první pohled vypadají zdravě.
  2. Vybrané suroviny, které jsme se rozhodli sušit, důkladně omyjeme a necháme oschnout. Oddělíme stopky, jádřince a semeníky. Některé ovocné, či zeleninové plody je třeba i oloupat.
  3. Malé, drobné ovoce a zeleninu necháváme na sušení v celku. Větší plody a suroviny krájíme podle tvarů buď na plátky (jako například houby a maso), nebo na čtvrtky, osminky, hranolky a podobně.
  4. Při sušení musíme dbát na proudění suchého vzduchu kolem sušených surovin. Je proto důležité zajistit pravidelné větrání. Hlavně při sušení v troubě nesmíme zapomínat na odvětrávání vlhkosti, proto ji raději po celou dobu sušení necháváme lehce pootevřenou.
  5. Protože chceme, aby si sušené plody, či jiné potraviny zachovaly svou barvu, vitamíny, cenné látky i vůni, dodržujeme teplotu sušení, která se u různých druhů pohybuje různě, mezi 30 a 60°C. Během sušení teplotu průběžně kontrolujeme a podle potřeby eventuálně zkrátíme nebo prodloužíme sušící dobu.
  6. Dobře usušené potraviny neobsahují více než 5% vody a při uchopení mezi prsty jsou pružné. Nesmí z nich však po stisknutí vytékat šťáva. Uchovávají si až 80% vitamínů a stopových prvků. Proto nesmí být doba sušení příliš dlouhá, aby se zbytečně nesnižoval obsah vitamínů a vůbec celková kvalita potravin. Dobře poznáme usušení například u hub, kokosu, banánových lupínků nebo také bylinek. Měly by být křehké, lámavé a při doteku chrastivé.
  7. Některé druhy ovoce musíme před sušením zcela namočit, alespoň na 5 až 10 minut do citrónového roztoku, který by se měl skládat z jednoho litru vody a šťávy ze třech citrónů. Jedná se například o jablka, banány nebo hrušky a děláme to proto, aby nezhnědly.
  8. Usušené ovoce si uchová třetinu až dvanáctinu své původní hmotnosti. Měli bychom tedy z deseti kilogramů čerstvých jablek, hrušek nebo meruněk správným sušením získat přibližně 1,5 až 2 kg sušeného ovoce při teplotě sušení 50 až 55°C a době sušení 8 až 24 hodin. Hodně záleží na druhu, šťavnatosti a velikosti kousků ovoce. Nejrychleji usušíme jablka, hrušky, borůvky a dýně.
  9. U čerstvé zeleniny se průměrně získává z 10 kg čerstvé 1 až 2 kg sušené suroviny. Sušíme ji při stejné teplotě, jako ovoce, jen délka závisí na velikosti nakrájených kousků. Přibližně jde o 4 až 12 hodin sušení. Stejně jako u ovoce, i některé druhy zeleniny potřebují před vlastním sušením menší úpravu. Blanšírujeme ji ve vroucí vodě po dobu 3 až 5 minut a to zejména fazole, karotku, květák, kedlubny, kukuřici, cibuli a další.
  10. Suroviny sušíme rozložené na podložce, roštu nebo sítu vždy pouze v jedné vrstvě, aby k nim proudil rovnoměrně vzduch. To samé platí u bylinek, natí a květů, které, jestliže je chceme sušit, sbíráme za suchého počasí a sušíme ve tmě, při teplotě 35 až 40°C po dobu 4 až 6 hodin.
Tak a teď, když máme dobře usušeno, uskladníme jednotlivé druhy sušených surovin do sklenic, nebo plátěných sáčků a uchováváme na temném suchém místě. V zimě si pak můžeme pochutnávat třeba na křížalách, nebo si dopřát bramboračku s hříbky. Foto: Profimedia.cz

Přidat příspěvek k článku Desatero rad k sušení