S obdobím prázdnin každý z nás jistě přemýšlí, kam vyrazit na dovolenou. Přestože je již polovina léta za námi, nelze říci, že všichni už mají zkušenosti s výjezdem za vodou v malíčku. Máme za sebou velkou vlnu veder, místy přívalových dešťů, ale kdo ví, co nás čeká v dalším období - v měsíci srpnu? V uplynulém období několika horkých dnů došlo k mnoha událostem a nečekaným situacím, se kterými mnozí cestovatelé možná ani nepočítali.
K létu v České republice patří rybníky plné sinic, mačkanice v přeplněných kempech u vody, bitky o volná místa v restauracích, špinavé záchody a další nemilé věci.
Letos jsem se však rozhodla vyrazit s rodinou k moři. Ne každý si možná užil čtrnácti dní té klidné, báječné, slunečné a vydařené dovolené. Po krátkém rozhodování jsme se vydali do Bulharska a strávili jsme báječných 14 dní u moře.
Opravdu budu na tuto dovolenou vzpomínat jen v dobrém a veselém, protože pohodu a klid mé dovolené v Bulharsku nekazilo vlastně vůbec nic. Naopak, připočtu-li k tomu vstřícnou náladu lidí okolo, pohodu "domorodců", kteří museli v těch vedrech pracovat nebo báječnou náladu obsluhujících ve vyhlášených bulharských pouličních restauracích a na tržištích, nechybělo nic, co by kazilo naši skvělou náladu. Když si vzpomenu na nádherné mořské pláže a hřmot vln narážejících na skalní útesy, na čistou vodu moře, když jsem při chůzi po horkém písku smáčeném bílou pěnou sbírala škeble a když jsme se večer procházeli uličkami městečka plného života, obávala jsem se při svém lenošení jen blížícího se dne odletu zpátky domů, do Čech.
Stejně jako lenošení, patří ke každé správné dovolené ochutnávka všeho, co nabídne kuchyně navštívené země. V mém případě Bulharsko. Věřte nebo ne, bulharská kuchyně je velmi rozmanitá. Konzumuje se zde velké množství zeleniny, ovoce, masa,sýrů a především ryb. Při průchodu tržištěm nám trhovci nabízeli neskutečné množství ovoce, takže jsme si celou dovolenou dopřávali čerstvé broskve, melouny nebo rajčata takových chutí, o kterých se nám v Čechách může jen zdát.
Brzy po ránu si můžete v místních jídelnách a pekařstvích koupit bulharské "slané buchty" - banice s kešavalem nebo sýrene. Jsou to vysoké "koláče" z kynutého těsta plněné balkánským nebo žlutým sýrem. Právě po nich se mi bude stýskat. Toto pečivo můžete koupit taky ve sladké verzi s čokoládou nebo marmeládou.
Pokud byste zavítali do místních jídelen, určitě byste měli ochutnat studenou polévku tarator. Výborné jsou bulharské kjuftety (karbanátky) a kebapčety (čevapčiči). Tyto pochoutky umí Bulhaři připravit opravdu výborně. Vždy v nich najdete vyhlášené bulharské koření "šarenou sůl" a nejčastěji je připravují na grilu.
Tradiční jsou také sarmy (zelné závitky), čušky bjurek (zapečené papriky plněné balkánským sýrem), pržoly (řízky) a samozřejmě pravý šopský salát. Jako aperitiv je výborná rakije (vínovice) anebo mastika (anýzovka). Spolu s jídlem si člověk vychutná také vyhlášená bulharská červená a bílá vína. Pokud vás zaujme z místního jídelníčku jen něco, můžete si v některých restauracích vybrat od každého jídla trochu. Takto nás vyšlo celé grilované kuře, obří karbanátky, saláty, hranolky a další přílohy na pouhých 250 Kč (18Leva) pro tříčlennou rodinu s jednou adolescentní "kyselinou". Jinak se běžně najíte za 3 - 4Leva na osobu.
Lidé, kteří dávají přednost tradičním českým pochoutkám, zde najdou i české restaurace, které provozují jak Češi, tak Bulhaři. Zde se však najíte za větší peníze než u nás doma v lepších restauracích. Nutno podotknout, že jídla jsou opravdu velká a dobrá.
Během lenošení pláž pravidelně obcházel opálený Bulhar v námořnickém triku a až pod nosem nám prodával vynikající čokoládové koblihy a skvělou smetanovou zmrzlinu. Báječná ale byla kukuřice "carevice varna - kukurůza". Ta byla uložena ve velkém hrnci s poklicí, kterou když zvedl, vyvalila se ještě horká pára. Takže jsme se mohli v klidu věnovat natírání krému na svou (nebo cizí) rozpálenou kůži a nemuseli se starat o hladové žaludky.
Kromě tradičních jídel však nezapomeňte vyzkoušet tradiční bulharskou lihovinu - rakiji, která se vyrábí z vína.
Před odjezdem jsem si nakoupila spousty koření, hlavně pravou čubricu a „šarenu sol“.
Ještě dnes slyším spolu se šumem vln toto jejich volání, vidím rozcuchané hlavy dětí, běžících horkým pískem pro kukuřici, slyším každé ráno chechtání racků a když vařím, v kuchyni cítím "kus Bulharska", když si sypu bulharské koření na český tmavý chléb.
Až dojde koření, vrátím se. Vrátím se zas do Bulharska, kde to voní mořem, solí, kukuřicí a kořením. Zas budu mít písek ve vlasech, uslyším hukot a šum vln, uvidím pohodové opálené tváře. A bude mě probouzet každé ráno vstávající slunce s křikem racků chechtavých.