Charakteristika glutamátu sodného
Glutamát, nebo chcete-li glutaman, glutasol či vznešeně wei-su je bezbarvá krystalická látka, která se pro svou masovou chuť přidává do potravinářských výrobků za účelem zintenzivnění chuťového vjemu.
Výskyt
V přírodě se celkem hojně vyskytuje v houbách, kterým dává charakteristikou příchuť, přirozeně se nachází v malém množství i v tělech všech živočichů. Dále na ni můžeme natrefit v některých zrajících sýrech a rajčatech. Extrémní výskyt je již od 5. století znám v mořské řase Laminaria japonica, jež se proto používala ke kořenění.
Uměle je glutasol přidáván zejména do dochucovadel, hojně je zastoupen například v sójové omáčce. Bez povšimnutí bychom neměli nechat ani jeho zastoupení v polévkových sušených polotovarech a kořenících směsích. Narazíme-li na obalu výrobku na značku E621, jedná se právě u glutamát sodný. Největší "výhodou" glutamanu je, že dokáže zvýraznit chuť použitých surovin a těch pak může být použito méně a přesto bude pokrm chuťově hodnotný.
Asijští kuchaři tvrdí, že glutamát je pátým členem "party chutí". Vedle sladké, slané, hořké a kyselé chuti zastupuje glutamát tak zvanou umami chuť.
Nežádoucí účinky nadměrné konzumace glutamátu
V minulosti tvrdá pravidla, která omezovala používání glutamanu, jsou dnes benevolentnější. Přesto zastánci zdravé výživy proti glutamanu stále bojují. Častá konzumace asijských jídel jím ochucených může vyvolat zvracení, bolesti hlavy, pocení, závratě, pálení v krku a bušení srdce. V Americe se tyto příznaky objevovaly právě u osob, které nebraly čínská bistra oklikou. V roce 1968 je popsal Robert Ho Man Kwok a tyto zdravotní potíže jsou souhrnně nazývány Kwokova nemoc nebo lidově i v odborných kruzích syndrom čínské restaurace.
Pozdější studie Světové zdravotnické organizace a Světové organizace pro zemědělství domněnky o škodlivosti glutamátu nepotvrdila. Jeho nejvyšší přípustná hladina je stanovena na 1gram na 1 kilogram potraviny.
Asi jako u ostatních jídel platí, že všeho s mírou. Citlivější z nás si mohou sami ozkoušet, zda na ně oběd z asijské restaurace nějak působí. Pokud se u nás do hodiny od zkonzumování kung paa objeví některé z výše zmíněných příznaků, nejspíše byla masová směs plná glutamanu a ač chutnala výborně, naše tělo si prošlo syndromem čínské restaurace.
Glutasol a děti
Dětský organismus je citlivý na spoustu látek, které mohou vyvolat alergickou reakci. Jestliže u dospělých může dlouhodobě konzumované vysoké množství glutamanu vyvolat bolesti hlavy a malátnost, asi si dokážeme představit, že příznaky u dětí by mohly být ještě závažnější. Děti do tří let by se s glutamanem neměly setkat, neboť většina potravinových výrobků, která je jim určena, jej nesmí obsahovat. Na výrobcích, které jej obsahují, by mělo být uvedeno, že nejsou vhodné pro děti do 3 let, ale výrobce k tomu v podstatě nic nenutí. Na druhou stranu informace o obsahu glutamanu chybět nesmí.
Při přípravě domácích pokrmů pro děti a ostatně i pro sebe se vyvarujme zejména kořenění vegetou, vaření polévek z pytlíku a používání různých dresinků a jiných slaných dochucovadel. Byli bychom možná překvapeni, kolik potravin obsahuje onu látku E621. Do dětských úst tedy rozhodně nepatří ani chipsy a masové či zeleninové konzervy, dokonce ani levné uzeniny. Místo soli a glutamanu plných bujónových kostek se naučme i přes časovou náročnost využívat vývaru z masa a zeleniny.
Používáte glutaman? Hlídáte si jeho množství v potravinách?
Foto:
Profimedia.cz