Glykémie
Glykémie znamená cizím slovem hladina glukózy v krvi. Pro tělo je důležité mít její hladinu pokud možno v rovnováze. Když klesne pod určitou hodnotu, nastává takzvaná hypoglykémie a my pociťujeme příznaky hladu. Pokud je hladina glukózy naopak příliš vysoká, označujeme tento stav hyperglykémií. Krátkodobé zvýšení hladiny cukru nad přípustnou mez nastává po požití většího množství jídla a není pro tělo nebezpečné. Dlouhodobě překračované hodnoty ovšem mohou způsobovat diabetické komplikace.
Jak funguje naše tělo po jídle
Po každém jídle s obsahem sacharidů se trávením štěpí složité cukry na ten nejjednodušší, glukózu. Díky ní stoupne hladina krevního cukru. V zápětí se ze slinivky začne uvolňovat hormon inzulín, který způsobí vyplavení přebytečného cukru z krve. Tím se hladina glukózy v krvi stále snižuje, nastává hypoglykémie a my dostáváme opět hlad, pociťujeme tlak v žaludku a nezřídka i bolesti hlavy. Jak se jich zbavit? Jednoduše zkonzumováním nějakého pokrmu obsahujícího uhlovodany a koloběh látkové přeměny se dostává opět na začátek. Formulace "nějaký pokrm" ovšem není zcela přesná. Výběrem tohoto pokrmu totiž můžeme ovlivnit dobu, za kterou nás opět přepadne hlad. Odtud je už jen krůček k tomu, abychom se zbavili přebytečných kil.
Teorie glykemického indexu (GI)
Teorie o rozdílném glykemickém indexu potravin pochází z roku 1977 a zrodila se v hlavě Davida Jenkinse. Tento odborník z Torontské univerzity vycházel z předpokladu rozdílnosti sacharidů obsažených v různých potravinách a různé doby jejich rozkladu na jednotky glukózy. Některé sacharidy mají i různý vliv na kolísání krevního cukru. Z toho vyplývá, že bychom měli do svého jídelníčku zařazovat takové potraviny, u kterých rozklad sacharidů a polysacharidů trvá co nejdelší dobu a které postupně zvyšují hladinu cukru a nedochází k jejímu rychlému kolísání. O takových potravinách se říká, že mají střední nebo nízký glykemický index. Potraviny s vysokým glykemickým indexem způsobí, že hladina glukózy sice prudce stoupne, ale stejně tak i prudce klesne. Tím pádem musíme znovu sáhnout po nějakém jídlu.
Zjištění glykemického indexu potravin
Odhadem
- moučníky, slazené limonády a čaje pravděpodobně budou mít vysoký GI
- potraviny s dominantní tukovou či bílkovinnou složkou budou mít nízký GI
- teplotně upravené potraviny budou mít vyšší GI, než syrové
Dle tabulek glykemického indexu potravin
Tabulky obsahují, dá se říci, přesné hodnoty u základních potravin. Sestavují se pomocí testování, jež se provádějí na vybraných osobách, kterým je po 8 hodinách hladovění podáno 50 g potraviny, u níž chceme zjistit GI. Po následující 2 hodiny se provádí vyhodnocování změn v hladině krevního cukru. Stejným osobám za stejných podmínek je podáno 50 g glukózy a opět se sleduje hladina krevního cukru. GI je vyjádřen poměrem obsahů ploch glykemických křivek dané potraviny a referenční glukózy, přičemž výsledky účastníků testu jsou zprůměrovány. Uvádím zde v souhrnu krátký přehled nejběžnějších potravin.
potraviny s velmi nízkým GI (<30)
- luštěniny, houby
- vejce, sýry, maso, ryby
- zelená listová zelenina, kořenová zelenina, rajčata, papriky, cibule, česnek
- fruktóza, třešně, švestky, meruňky
potraviny s nízkým GI (30-50)
- černý chléb, celozrnné těstoviny, vařené špagety
- laktóza, mléčné výrobky, ořechy
- jablka, hrozny, pomeranče, broskve
- mrkev, kukuřice
potraviny se středním GI (50-80)
- celozrnné pečivo, müsli, sýrová pizza
- sacharóza, melouny, hrozinky, banány, jahody, kiwi, zmrzlina
- vařené těstoviny, vařená rýže, brambory vařené ve slupce
- džusy, zavařeniny, slazené nápoje, cukrovinky
potraviny s vysokým GI (>80)
- glukóza, med, pivo
- chipsy, popcorn, pšeničná mouka, bílé pečivo
- vařená mrkev, hranolky, vařené loupané brambory
Rady na závěr
Podáváme-li potraviny s vysokým glykemickým indexem, doplňme je tukovou či bílkovinou složkou a výsledný glykemický index bude nižší. Stejně tak k vařeným přílohám přidáváme dostatek syrové zeleniny. Dalším pomocníkem ke snížení glykemického indexu je vláknina.
Při výrazném omezení potravin s vysokým glykemickým indexem můžeme očekávat úbytek na váze a hlavně dlouhodobější pocit sytosti. Navíc se při výběru surovin nemusíme příliš omezovat. I zde ovšem platí, že pravidelnost v jídle a menší porce jsou základem úspěchu.