reklama
hledat uživatel
       

Dary lesa aneb co zde můžeme ještě najít

K neméně známým druhům patří liška obecná. Patří k vzrůstově menším druhům hub, klobouk má v průměru 1 - 7 cm, je žlutý a mírně sklenutý, brzy plochý a v dospělosti nálevkovitý. Lupeny má v podobě nevysokých lišt, jež jsou vidličnatě rozvětveny a příčně spojovány. Sbíhají daleko na třeň a jsou většinou silněji zbarveny než klobouk.Třeň je většinou nahoru tlustší a rozšířený v klobouk je poměrně krátký. Vyskytují se v jehličnatých lesích, občas i v listnatých. Rostou od léta do podzimu.

Další známé houby

Další známou houbou je špička trávní. Klobouk má 2 - 5 cm v průměru, oschlý, bledě okrový nebo hnědožlutavý, provlhlý tmavší, okrově červenavý, lysý, hladký. Třeň je světlejší než klobouk, 4 - 7 cm dlouhý a tuhý. Vyskytuje se mimo les, spíše na loukách a v trávě. Roste od května do podzimu po teplých deštích. Poslední jedlou houbou, o které si povíme je bedla vysoká. Její klobouk mívá v průměru 10 - 30 cm, zprvu je vejčitě kulovitý, hnědý, málo rozpraskaný. Zvětšováním klobouku povrchová vrstva praská v hnědé nebo nahnědlé šupinky, jež jsou uspořádány jako tašky na střeše. Kromě středu, který nepraská a je souvisle hnědý. Mezi šupinami je vidět bílá vatovitá dužina klobouku. Dospělý klobouk je ploše rozložený. Lupeny jsou bílé husté a od třeně odděleny jen malou mezerou. Třeň je dole ztluštělý v dosti velikou a skoro kulovitou hlízu, jinak je uvnitř dutý a dlouhý 20 - 40 cm. Roste na pasekách, ve světlých lesích, na travnatých místech.

V poslední kapitole zmíníme další jedovaté houby

Do této skupiny patří ucháč obecný, s kaštanově hnědým kloboukem 2 - 8 cm v průměru. Třeň je bělavý nebo nažloutlý, uvnitř dutý, dlouhý 3 - 7 cm. Dále jmenujme například hřiba satana. Jeho klobouk má 6 - 25 cm průměr, je nápadně světle zbarvený, šedobělavý, někdy se zeleným nádechem. Je tlustě masitý. Rourky žlutozelenavé, na řezu se zbarvuje modře. Třeň je velmi tlustý, zbarvený žlutě a červeně. Vyskytuje se zejména ve světlých listnatých lesích. Roste od července do září. Další je hřib nachový. Jeho klobouk mívá v průměru 5 - 20 cm, je světlý bledě žlutavý, s jemným růžovým nádechem. Na řezu je modro zelenavý. Rourky jsou žluté až žluto zelenavé. Třeň má tlustě břichatý, jako by potažený krvavě červenou síťkou. Roste od července do září v listnatých lesích. Poslední dvě houby, které budu jmenovat jsou prudce jedovaté. Jedná se o muchomůrku hlízovitou (o té byla zmínka již v prvním díle a druhou je Muchomůrka tygrovaná. Ta má klobouk o průměru 7 - 12 cm, světle žlutohnědý až okrově šedohnědý, posázený bílými strupy. Ty tvoří obyčejně dost pravidelné kruhy, déšť je však snadno smívá. Lupeny jsou bílé. Třeň je dlouhý 6 - 15 cm dlouhý, bílý dole tlustý. Vyskytuje se v listnatých lesích občas i jehličnatých.

Foto: Profimedia



Přidat příspěvek k článku Houby 3.díl

Kliknutím na tlačítko Přidej příspěvek berete na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů najdete ZDE.