Houby jsou nedílnou součástí jídelníčku. Jsou všude kolem nás. A to nejen v lese, v parku, na mýtinách, doma na zahrádce. Můžeme je klidně pěstovat i ve sklepě.
První důkazy o používání hub v léčitelství nacházíme v herbářích pocházejících z Asie, již ze 4. - 5. století př.n.l. Houby byly považovány za mysteriózní hlavně proto, že se objevovaly ze dne na noc, a to i na místech, kde by je nikdo nečekal. Lidové léčitelství využívalo léčivých účinků hub k posílení organismu a ke zvýšení energetické hodnoty pokrmů. Počátky pěstování hub v Evropě se datují na přelomu 16. a 17. století.
Houby mají v naší vlasti zvláštní postavení. Jejich sbírání se stalo národním koníčkem, kterému se v letních i podzimních měsících věnují miliony lidí. Podle statistik zavítá ročně do lesa sedm lidí z deseti. Houby v našich lesích rostou prakticky po celý rok. Hlavní houbařská sezóna trvá od poloviny května do poloviny července. Druhá fáze začíná v srpnu a končí v polovině října. Nejvíce hub roste za teplého vlhkého počasí. V lese sbíráme jen houby, které bezpečně známe. Houby s sebou nesou i riziko otravy. Do košíku nepatří houby staré, rozmoklé, červivé nebo rozbité. Plodnice uvolňujeme ze země kroutivým pohybem ruky, neodřezáváme je a jamku zakryjeme. Houby sbíráme do košíků, nikoli do tašek z PVC nebo batohu.
Nemá smysl vydat se do lesa hned po dešti a očekávat houbový ráj. Jeden, byť vydatný déšť, při dlouhotrvajícím suchu nepomůže. Teprve opakované deště nasadí podhoubí plodnice. Hřiby se objevují asi za 10 dnů po dešti. Hlavní vlna však přichází asi za 2 až 3 týdny po opakovaných deštích. Často v lese cítíme vůni hub, ale žádné nemůžeme najít. Je to pouze předzvěst, že do týdne bude právě tato lokalita plná hub.
Ani mimo houbařskou sezónu nemusí být milovníci hub ošizeni o čertvou úrodu. Některé druhy hub si můžeme pěstovat i doma. Bloky na pěstování hub lze objednat pomocí internetu u zahradnických zásilkových firem nebo zakoupit u obchodníků.
Hlíva ústřičná je dřevokazná houba, rostoucí na lignocelulozových materiálech z polní i lesní produkce. Velmi oblíbený způsob pěstování je na pšeničné slámě, kdy se sláma namočí v nádobě s horkou vodou a po zchladnutí se voda vypustí a slámě se nechá okapat. Potom se sláma rozebere, promíchá se sadbou a napěchuje do polyetylenového pytle. Pytel se zaváže, rohy se odstřihnou, aby unikaly plyny a pytel se ponechá při teplotě 15 - 23°C. Za 3 - 4 týdny se pytle na několika místech naříznou a za dalších 14 dnů už začíná sklizeň.
Souprava na pěstování žampionů se skládá z kostky lisovaného žampionového substrátu a igelitového sáčku s krycí zeminou. V době prorůstání podhoubí udržujeme teplotu 20 - 26 °C a mírně zavlažujeme. Za zhruba 16 - 18 dnů nám substrát proroste. Odstraníme igelit z vrchní plochy, substrát mírně nakypříme, posypeme krycí zeminou v asi 3 cm výšce a hodně zalijeme. Asi za 9 dnů se na 1/3 plochy objeví mycelium. Tehdy substrát promícháme a necháme 2 dny při teplotě nepřesahující 25°C. Poté substrát přeneseme do místnosti s teplotou 15 - 17 °C a zalijeme. Asi za týden se začnou tvořit plodnice, které začneme zalévat. Žampiony plodí v týdenních intervalech ve 4 - 5 cyklech. Při sklízení žampiony vykroutíme, neodřezáváme.
V současné době je rozšířené pěstování i této houby. Podloží s nevyvinutými plodnicemi je možno zakoupit v obchodech.
Foto: Profimedia
autor Michy
Máte nějaký dobrý nápad, připomínku, nebo vám něco na stránkách nefunguje? Neváhejte nás kontaktovat prostřednictvím formuláře.
KontaktovatCentrum.cz |Atlas.cz Economia 1999 - 2024. Všechna práva vyhrazena