reklama
hledat uživatel
       
Nejen její vysoký obsah minerálních látek, vitamínů a fermentů, ale také velké množství hrubé vlákniny jsou pro zdravý chod našeho organismu nepostradatelné.

Využití jarní zeleniny

Náš organismus během dlouhého zimního období často postrádá dostatek vitamínů. S přicházejícím jarem je musíme rychle nahradit. Mladá jarní zelenina nám je poskytuje v dostatečné míře. Je však třeba naučit se náležitě ji využít. Pokud možno ji podáváme syrovou. Drobně nasekanou pažitkou, cibulkovou, petrželovou a celerovou natí sypeme chleby s pomazánkou, i různé příkrmy. Osvěžujeme jimi i dušenou nebo vařenou zeleninu a polévky. Mladá zelenina takřka nemá odpad. I vrchní listy a košťály, které při úpravě odstraňujeme, můžeme využít pro přípravu polévky (vkládáme je do studené vody). Brukvové listy ze srdéčka uvaříme ve vodě, potom velmi jemně rozsekáme a připojíme k dušené brukvi nebo dáme do polévky.

Pestrá celerová polévka
(doba přípravy 35 min )

Pikantní kuřecí na baby karotce
(doba přípravy 45 min )

Kopřivy

U nás se mladé lístky kopřiv používají pouze na jaře, zejména do tradičních pokrmů, jako například velikonoční nádivka. Kopřivy jsou svým složením podobné špenátu, mají přibližně stejnou biologickou hodnotu. Na jaře můžeme používat všechny mladé lístky, později trháme jen mladé výhonky nebo jen vršky. Kopřivy přidáváme jako nať do různých polévek, obohacujeme jimi míchaná vajíčka, lehce, na malém množství tuku je smažíme a přidáváme do salátů, pomazánek, na chléb. Přidáváme je i do různých dušených zelenin, do nádivek a do masových hašé.

Rychlá kopřivová polévka se sýrem
(doba přípravy 30 min )

Jarní nádivka s kopřivami a dipem z červené řepy
(doba přípravy 1 h 15 min )

Bulharská kopřivová polévka

Kořenovou zeleninu pokrájenou na drobné kousky dáme vařit s cibulí, pak přidáme čisté nasekané kopřivové listy. Polévku zahustíme moukou rozmíchanou ve smetaně. Před podáváním v polévce rozmícháme syrový žloutek a ochutíme ji citrónovou šťávou.

Černý kořen

Černý kořen je málo známá, ale velice chutná rostlina. Má tu výhodu, že se dobývá ze země i v zimě a na jaře, kdy je méně čerstvé zeleniny. Obsahuje hodně vápníku a železa a fosfor. Název má od své černé slupky, kterou před přípravou dobře oškrábeme. Kořen sám je pak úplně bílý. Pokud s ním však nezacházíme opatrně, opět zčerná nebo hnědne. Proto jej vkládáme do octové vody nebo do mléka. Můžeme jej používat syrový na saláty - má oříškově nasládlou chuť. Můžeme jej také vařit asi 25 minut v osolené vodě a podávat jako chřest, politý máslem a posypaný opraženou strouhankou. Dále ho můžeme upravovat podobně jako květák.

Černý kořen s vejci

Dobře očištěný černý kořen uvaříme ve slané vodě, rozkrájíme na drobné kousky a krátce opečeme na oleji. Pak zalijeme vejci a přidáme česnek se solí. Hotové posypeme pažitkou a pokapeme citronovou šťávou.

Černý kořen na másle
(doba přípravy 35 min )

Na závěr

Pro správnou výživu jsou potřebné bílkoviny, sacharidy i tuky, ale také jsou nezbytné vitamíny a minerální látky. Která další zelenina je pro člověka a jeho organismus velkým zdrojem právě vitamínů a minerálů, se dočtete v dalších dílech.

Foto: Profimedia.cz

Přidat příspěvek k článku Jarní zelenina v našem jídelníčku 1.díl

Kliknutím na tlačítko Přidej příspěvek berete na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů najdete ZDE.