Zima je období, kdy milovník hub hlavně žije "ze zásob", které si nasbíral v loňském podzimu. V lese však můžeme i v zimním čase najít houby, jen o nich musíme něco málo znát.
Do receptů je možné použít houby sušené, konzervované i naložené v octě. I když si houby do kuchyně razily cestu pomalu a obtížně, dnes si už jídelníček bez houbových pokrmů nedovedeme představit. Dokonce i v zimě můžeme nalézt v lese některou ze "zimních" hub. Nebudou jí plné koše, ale na ochucení pokrmů postačí.
Pokud se někdo domnívá, že houby u nás měly popularitu odjakživa, pak jde o omyl. Ještě v minulém století bylo známému mykologu Smotlachovi vytýkáno jeho rozdělení hub do skupin podle jedlosti, nejedlosti a jedovatosti. Přesto právě on vydal v roce 1934 malou knížku se stovkou houbových kuchařských receptů. Dodnes tvoří základ pestré škály předpisů nových, vylepšených a často i exotických.
Hirneola auricula judae je houba velice zajímavá a dnes populární. Je to právě ona "černá houba", která je doporučována do čínských pokrmů. Její plodničky můžete nalézt až do zimy na odumřelých větvičkách černého bezu nebo na jiných dřevinách (buku, vrbě a jiných listnáčích). Pro svůj růst potřebuje dostatek vláhy. Sucho a horko jí nevyhovuje, a proto je jednou z mála hub u nás, které můžeme běžně najít i v zimě. Právě mírná zima nebo vlhký podzim je ten pravý čas vyrazit za těmito houbami do lesa, i přesto, že se může vyskytovat po celý rok. Plodničky připomínají tvarem ouška a jsou 2 - 5 cm široké. Zbarveny jsou dohněda v řadě odstínů a jsou téměř průsvitné. Vyrůstají z jednoho bodu a tvoří laločnaté prohnuté útvary. Povrch mají hladký, někdy lesklý. Na spodu jsou sametově chlupaté. Lze je používat jak čerstvé, tak i sušené.
Houba se zpočátku používala na obklady - při zánětech krku nebo očí. Až později se z ní začaly vyrábět krémy proti vráskám. Používá se také při zažívacích problémech, při bolestech břicha a žaludku. Látky, obsažené v houbě, pomáhají upravovat vysoký krevní tlak, působí jako prevence proti kornatění cév, trombóze, proti infarktu a čistí krev. Jidášovo ucho účinkuje proti nemocem, používá se k udržení imunity nebo jako podpora při rekonvalescenci po nemoci či po porodu.
Před samotným použitím čerstvých plodnic houby je vhodné je očistit, povařit krátce ve vodě a pak teprve přidat do jídla - pokrájené na menší kousky. Vodu, vývar s obsahem mnoha léčivých látek, je možné vypít jako čaj, využít k přípravě polévky a omáčky. Houbu používáme i sušenou, ale je vhodné ji před přidáním k masu apod. nechat ve vodě nabobtnat.
Opečeme nakrájené kuřecí maso, přidáme sójovou omáčku a koření. Sušené a ve vodě nabotnalé Jidášovo ucho vymačkáme a nakrájené přidáme k masu spolu s cibulkou a bambusovými výhonky. Zalijeme vývarem nebo bujónem, zahustíme škrobovou moučkou a krátce povaříme. Hotový pokrm podáváme s dušenou rýží.
Houbařské vášni holduje mnoho z nás bez rozdílu věku. Nejde jen o samotný sběr hub, ale také o požitek z prostředí, který les nabízí. O klid, o vůni jehličí, o radost z nalezeného "houbového bohatství". Tedy o to, že chvílím, prožitým ve velebném chrámu lesa, se máloco vyrovná.
Foto: Profimedia
autor Michy
Máte nějaký dobrý nápad, připomínku, nebo vám něco na stránkách nefunguje? Neváhejte nás kontaktovat prostřednictvím formuláře.
KontaktovatCentrum.cz |Atlas.cz Economia 1999 - 2024. Všechna práva vyhrazena