Korek je kůrou korkového dubu. Ta se ze stromu poprvé loupe nejdříve asi po 15-ti letech od zasazení a poté každých devět let až do doby, dokud strom žije, a to může být 180 až 200 let. Prvotřídní kůra o tloušťce pět až deset centimetrů se ze stromu získá až při třetí sklizni. První a druhá sklizeň se ve velké míře průmyslově nezpracovává.
V Portugalsku ročně během léta naloupají něco kolem 160 tisíc tun korku, což odpovídá polovině světové produkce. Portugalsko také své korkové sady pečlivě střeží. Každý zhruba 15-ti metrový strom je po sklizni označen číslem, které odpovídá roku poslední sklizně. Pod touto vrstvou se začíná pomalu vytvářet nový korek.
Korek má řadu velmi zajímavých vlastností. Více než polovina jeho buněk je tvořena vzduchem, tudíž je velmi lehký. Dále obsahují vosk, suberin a celulózu, což zajišťuje rovněž odolnost proti vodě. Pružnost korkového materiálu spojená s dalšími vlastnostmi jej předurčila k užívání ve vinařském průmyslu. Dále se z něj vyrábějí bóje nebo třeba záchranné vesty. V domácnosti se s ním setkáme v podobě dekorací, ale i krytin či efektního prostírání.
Prioritou je pro majitele korkových hájů výroba zátek. Sklizený korek se tak laicky řečeno dělí na ten vhodný na zátky a na ten nevhodný na zátky. Z toho druhého a z odpadu při výrobě zátek se vyrábějí korková kolečka, izolace, podtácky, prostírání, obložení stěn, stropů a podlah, dále korkové nástěnky, izolační drtě do stavebnictví, ale třeba také korkové tapety nebo nábytek.
Tepelně izolační vlastnosti, odpudivost vůči vodě, pružnost, snadná údržba. To jsou přednosti, které si chválí majitelé podlah s korkovou krytinou. Lakované korkové podlahy se uplatní především v domácnostech, ale i pro místa s vyšší zátěží se vyrábějí speciální korkové krytiny s PVC folií. Metr čtvereční takové podlahy vyjde zhruba na 1000 korun.
Korkové podtácky a prostírání jsou velmi dekorativní a praktickou záležitostí. Korkovou předložku zase oceníme v koupelně, je teplá a nesaje do sebe vlhkost.
Místo korku se čím dál častěji u vinných lahví setkáváme s umělými zátkami. Hlavním důvodem je samozřejmě cena, umělá zátka vyjde minimálně o polovinu levěji než korková. Odborníci ze Světového fondu na ochranu přírody se obávají, že v roce 2015 se bude drtivá většina lahví uzavírat právě umělohmotnými špunty a korkové háje jsou tudíž v ohrožení, stejně jako obživa tisíců zemědělců a rovnováha celého ekosystému. Podle nejčernějších předpokladů by tento trend vedl k likvidaci tří čtvrtin korkových plantáží, což odpovídá zhruba pětině velikosti území České republiky.
Bohužel ani spotřebitelé netlačí na výrobce, aby používali přírodní korek, hlavní je pro ně cena. Vše teď mají v rukou francouzští vinaři, kteří jsou největšími producenty vína a mají ve světě největší slovo.
Foto: Profimedia
autor Michy
Máte nějaký dobrý nápad, připomínku, nebo vám něco na stránkách nefunguje? Neváhejte nás kontaktovat prostřednictvím formuláře.
KontaktovatCentrum.cz |Atlas.cz Economia 1999 - 2024. Všechna práva vyhrazena