reklama
hledat uživatel
       

Masopust, třítýdenní svátek, který v minulosti začínal svátkem Tří králů a končil popeleční středou. Toto období předcházelo čtyřiceti dennímu postnímu období před Velikonocemi, kdy se má opustit od požívání masa. Proto byl masopust oficiálně považován za svátek jídla. Jediným a hlavním účelem bylo se dosyta najíst.

Historie masopustu

O masopustních rejích z Čech i Moravy jsou dochovány písemné zprávy již ze 13. století, i když svátek je zřejmě ještě staršího data. Od středověku mravokárci vystupovali proti rozpustilostem, které se o masopustu děly, lidi to však nijak neodradilo od záminky k bujarým oslavám. Kolem 18. století se začaly pořádat zvláštní taneční zábavy, tzv. reduty. Zpočátku byly přístupné jen vyšším vrstvám, později všem zájemcům. První reduta v Praze se konala v roce 1752.

Masopust - svátky obžerství

Hlavní masopustní zábava začínala o "masopustní neděli" bohatým obědem a hodováním. Nezbytnou součástí masopustního jídelníčku byly koblihy smažené na másle. Na stole ovšem nemohli chybět ani boží milosti, klobásy a slanina a pochopitelně pálenka, neboť tím vším byli obchůzkáři obdarováváni. A pokud byla na masopust třeskutá zima, vhod přišlo i počastování teplou zhřívanicí. V pondělí pak probíhaly různé taneční zábavy a v úterý sváteční průvody maškar, hrálo se divadlo a podobně. Odbytím nebo lépe řečeno odtroubením půlnoci však veškerá zábava končila. Začínala popeleční středa a s ní i předvelikonoční postní období. Lidé věřili, že pokud budou o masopustu tancovat přes půlnoc, objeví se mezi nimi ďábel, často jako cizinec v zeleném kabátě.

Těm, kdo se oslav masopustu neúčastnili se posílala bohatá výslužka. V Čechách zvaná zabijačka a na Moravě šperky. Výslužka většinou obsahovala huspeninu, klobásy, jelítka, jitrnice, ovar, škvarky.

Popeleční středa

Popeleční středa se již nesla v přísně postním duchu. Oběd tvořila většinou čočka s vajíčkem, sýr, chléb, vařená krupice nebo pečené brambory. Její termín připadá na 40. den před Velikonocemi; do těchto 40 dnů se nepočítávají neděle, proto v praxi připadá popeleční středa na 46. den před Velikonoční nedělí. Kvůli nepravidelnému výpočtu data Velikonoc se její termín každý rok mění.

Na které dny připadá Popeleční středa:

  • 2008 – 6. února
  • 2009 – 25. února
  • 2010 – 17. února
  • 2011 – 9. března
  • 2012 – 22. února
  • 2013 – 13. února
  • 2014 – 5. března
  • 2015 – 18. února
  • 2016 – 10. února
  • 2017 – 1. března
  • 2018 – 14. února
  • 2019 – 6. března

Zdroje: Wikipedia.org, Tisk.cirkev.cz

Foto: Profimedia.cz



Komentáře k článku

Celkový počet komentářů: 3
Celkem záznamů: 3

Přidat příspěvek k článku Masopust - svátek jídla

Kliknutím na tlačítko Přidej příspěvek berete na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů najdete ZDE.