reklama
hledat uživatel
       

Použití stravenek v restauraci

Jídelní poukázky dostává v zaměstnání asi velká část z nás. Zaměstnavatel má totiž povinnost zajistit pro své pracovníky stravování. Někdo to řeší budováním závodní jídelny, jiný částečně přispívá zaměstnancům na oběd formou stravenek. Za tyto stravenky máme možnost se stravovat ve velké části restaurací, případně za ně nakoupit ve vybraných prodejnách potravin.

Kdy mohu platit stravenkami?

Informační sdělení, zda daná provozovna přijímá jídelní poukázky, bývá umístěno na vstupních dveřích, většinou formou samolepky. Často bývá doprovázeno sdělením, že stravenkami je možné hradit pouze potraviny, popřípadě že stravenkami je možné platit jen v době oběda. Takové nařízení je v pořádku, pravidla si totiž určuje sám obchodník, žádný "stravenkový" zákon neexistuje. Nakupující však na to musí být viditelně upozorněn.

Kolik se vrací na stravenky?

Jistě se nám mnohdy stalo, že nám obchodník odmítl vrátit zpět do plné hodnoty stravenky. I to je v pořádku. Obchodník totiž na přijímání stravenek částečně tratí a jistě by nebylo z naší strany úplně fér hradit jediný zakoupený rohlík stravenkou za účelem získání "tvrdé měny". Zákazník ale také musí být viditelně upozorněn, že na stravenky se nevrací vůbec nebo jen v omezené výši. Pokud například chceme platit 60-ti korunovou stravenkou nákup za 35 korun a obchodník vrací zpět pouze do 10 korun, musíme buď zaplatit hotově, nebo dokoupit něco za 15 korun. Jistě by málokdo mávl rukou nad 15 korunami a navíc si prodejce přeplatek ani nechat nesmí.

Jiná situace by byla, pokud bychom například chtěli uhradit oběd za 120 korun jednou stravenkou v poloviční hodnotě a k tomu dvoustovkou. Určitě se nesmíme nechat kasírujícím přesvědčit, že nám přeplatek nevrátí a že máme platit pouze bankovkou. V tomto případě totiž nevrací na stravenku, jak se může domnívat, nýbrž na bankovku.

Jídelní lístek

Každé dobré restaurační zařízení by mělo disponovat jídelním a nápojovým lístkem. I podle něj se pozná kvalita restaurace. V klasických hospodách bývá přenosný jídelní lístek nahrazen vývěsní tabulí. U restaurací by však měl být samozřejmostí. Každý jídelní lístek by měl splňovat určité náležitosti. Zejména:

  • název a sídlo střediska nebo provozovny a jméno odpovědné osoby
  • uvedení cenové skupiny, popřípadě sdělení o smluvních cenách
  • hmotnost dominantní součásti jídla, tedy například objednáme-li si kotletu na žampionech, musí být v jídelním lístku uvedeno, kolik váží maso v syrovém stavu
  • platnost jídelního lístku
  • u tajemných názvů pokrmů bývá zvyklostí uvádět, z čeho se skládají
  • cenu

Pro spotřebitele je jistě nejdůležitější cena, nemůže se stát, že by nám servírka naúčtovala jinou cenu, než jaká je uvedena v menu. V tomto případě můžeme argumentovat tím, že bychom si jinak jídlo neobjednali, a že jsme ochotni zaplatit pouze tu cenu, o níž jsme byli předem informováni.

Poloviční porce v restauraci

Nabízí se otázka, jak je to s polovičními porcemi. V zásadě by neměl být problém vyhovět našemu požadavku, ale vše záleží na ochotnosti personálu. V jídelním lístku se někdy uvádí, že poloviční porce se účtují za částku odpovídající 70% ceny celé porce. I když toho sníme polovinu, musíme si uvědomit, že cena je úměrná kuchařově práci navíc a časovému zdržení, které je způsobeno při převažování a porcování surovin. Řešením je i dát si například pizzu napůl s naším spolusedícím. Pro kuchaře by neměl být problém pizzu jednoduše rozpůlit. Pokud by se přesto personál zdráhal, je namístě pro příště změnit restauraci.

Zajímá vás, kdy můžete jídlo či nápoje reklamovat? Jak je to s kouřením během oběda? Dozvíte se v pokračování článku.

Foto: Profimedia



Přidat příspěvek k článku Nesnáze v restauraci 1.díl

Kliknutím na tlačítko Přidej příspěvek berete na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů najdete ZDE.