reklama
hledat uživatel
       

Medové víno

Medové víno neboli medovina vzniká kvašením cukru, kterého je v medu asi 70%. Med se svaří s vodou a přidají se do něj pro vůni a chuť roztodivné druhy koření, citron a živná sůl. Zkvašený med je pravděpodobně vůbec jedním z prvních alkoholických nápojů, který člověk před tisíci let ochutnal. Medovina byla typická zvláště pro slovanské národy.

Víno z chlebových kůrek

Ano, nepřepsali jsme se. Sušené chlebové kůrky se totiž dají využít pro výrobu kvašeného nápoje. Stačí jen chlebové kůrky namočit, přidat cukr, nezbytné ušlechtilé kvasinky a chlebové víno je po 3 měsících kvašení na světě.

Ovocné víno

Ovocné víno se dá vyrobit z mnoha druhů ovoce, lépe řečeno z jejich šťáv. Nejosvědčenější jsou v tomto směru jahody, maliny, borůvky, jablka, hrušky a třešně. Prim ale hraje rybíz, ať už černý, červený nebo bílý. Při výrobě se určitě vyvarujte používání poškozeného přezrálého ovoce. Poničené plody sice svádí k tomu, použít je někam, kde to "nebude vidět", marmelády, kompoty ani víno by to však být neměly. Pozitivem jistě je, že ovocné víno dokáže podomácku vyrobit i naprostý laik za použití minimálních finančních nákladů.

V následujícím odstavci si popíšeme, jak proces výroby ovocného vína v krátkosti probíhá, u různých druhů ovoce se příprava může lišit. 

Před přípravou musíme ovoce dobře umýt, odstranit z něj listy, stopky a velké pecky. Následně ovoce rozdrtíme a co nejdříve lisujeme. Ovocné zbytky téměř zbavené šťávy můžeme ještě jednou namočit a znovu prolisovat. Vzniklou šťávu necháme několik dní v nádobě ustát, sejmeme kal a šťávu dobře přecedíme. Do šťávy nalijeme dle kyselosti přiměřené množství vody a připravíme si vhodné nádoby, ve kterých bude víno kvasit, mohou to být demižony, soudky, ale i láhve od okurek. Pamatujme na to, že tekutinu nenaléváme do nádoby až po okraj. Následně nádobu uzavřeme kvasnou zátkou, což je speciálně upravená zátka, která umožňuje unikání oxidu uhličitého z tekutiny, ale zabraňuje vnikání nečistot do vína. Celý proces kvašení trvá 2-3 měsíce a měl by probíhat při pokojové teplotě. Na dně se nám již usadil kal a brzy lze víno stáčet do lahví. Do ovocného vína se někdy pro lepší šmak přidává troška koňaku či několik litrů klasického vína. Lahve se musí neprodyšně zazátkovat, uložit do vodorovné polohy a nechat ještě necelý měsíc odpočívat. Pak již své vlastnoručně vyrobené víno můžeme ochutnat. A jaká vína že jsou nejžádanější?

Rybízové víno

Jak již bylo řečeno, přeborníkem mezi ovocnými víny je víno rybízové. Z bílého rybízu vzniknou lehká vína, z červeného a černého těžší, dezertní vína. Bobule se buď lisují a nechají kvasit, nebo se šťáva získaná při lisování slije a rybízová drť se nechá ještě jednou několik hodin vyluhovat ve vodě. Až následně se přidá cukr a kvasinky, a kvasit se nechá pouze tekutina.

Jahodové víno

Měla jsem možnost ochutnat vynikající domácí ukrajinské víno vyrobené z drobných lesních jahod. Vynikající je ale i víno ze zahradních jahod. Jahody se rozmělní spolu s cukrem a zalijí se vodou. Následně se přidají kvasinky. Směs musí kvasit několik dní ještě před samotným lisováním. Po vylisování se nechává tekutina stále kvasit a kal z jejího povrchu se musí průběžně odstraňovat.

Borůvkové víno

Letošní rok borůvkám poměrně přeje a borůvkové víno je velmi lahodné. To jsou hned dva důvody, proč se po něm poohlédnout. Vyrábí se z pevných a zralých plodů. Pro vysoký obsah tříslovin se musí kvasinky podporovat živnou solí. 

Pijete i jiná vína než ta vyrobená z vinné révy?

Foto: Profimedia



Přidat příspěvek k článku Netradiční vína

Kliknutím na tlačítko Přidej příspěvek berete na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů najdete ZDE.