Přelom roku bývá obdobím, ve kterém se tradičně o něco více sami nad sebou zamýšlíme. Dáváme si spoustu cílů a máme plány do budoucna. Dodržujeme však svá předsevzetí?
"Tak pro tentokrát už doopravdy konečná!" To hlásí mnoho z nás opakovaně poslední den v roce. Stačí podívat se na místo, kde se zastaví ručička na váze, sáhnout po krabičce cigaret, nebo se očima zahledět na poloprázdnou láhev alkoholu.
Samozřejmě, o silvestrovské noci se pravidelně takový člověk přejí, přepije a leckdy to přežene s kouřením. Pak se mu zdá, že jeho odhodlání je tedy na místě. Ale jak to nakonec dopadne? Znáte to, většinou ve chvíli, kdy člověku není nejlíp, rozhoduje se k radikálnímu kroku. Skutečně není chuť ani v nejmenším v nejbližší době nepříjemný stav opakovat. Pokud ale jen trošku člověku otrne, a jen co má nejmenší novou příležitost, může odolat? Přemlouvá sám sebe, že nemůže sebe ani kolegu zklamat, když slaví ty narozeniny, když je ta příležitost. Nemluvě o tom, že by přece jen urazil, kdyby… A začne se od malých dávek - jedna štamprle, jedna cigareta, jedna porce tučného jídla. Člověk si říká, že tělo žádá své. Někdo vydrží určitou dobu, ale časem se k návykům (zlozvykům) vrátí. Někomu otevře oči až nemoc, která se pomalu zabydluje v jeho těle.
Proč je tak obtížné dodržet vlastní předsevzetí, které na první pohled vypadá tak jednoduše? Co je na tom složitého, když si člověk řekne, že dnes přestane? Anebo že naopak začne - cvičit, hubnout, jezdit na kole, učit se, šetřit. Na tom přece nemůže být nic těžkého. Každý den jen udělá pár dřepů, přečte jednu dvě stránky v učebnici, stranou dá pár korun. Ale lidské slabosti jsou zřejmě daleko silnější než dobrá vůle. Od přírody má člověk sklon omlouvat si své nedostatky, konejšit vlastní svědomí. To známe každý z vlastní zkušenosti, se svými pocity se nám svěřují kamarádi, přátelé, kolegové. Ráno se velice odvážně se vším začíná. Pak se ale přiblíží poledne a s ním i myšlenka: "Přece se nebudu trápit, do večera mne toho ještě tolik čeká! Dám si teď a večer už jen málo…" I se cvičením je to tak - proč trápit tělo hned po ránu, když je na to čas celý den, kdy začít. Jenže večer už je člověk unaven, přece se nebude ještě více unavovat nějakými dřepy! A učení? Stále stejná písnička. Proč dnes číst dvě stránky? To zítra snadno doženu, přečtu si pak čtyři najednou. Člověk se zkrátka nerad omezuje, chce ze svého života také něco mít. A koneckonců - není sám, i soused přece na váze neubývá, druhý také nemá vysokou a další také nemá plné konto v bance. Proč si tedy nezapálit drahou cigaretu, proč si nenalít dobré pití a proč si nevzít na to všechno třeba úvěr?
Náhlá rozhodnutí a odhodlání je dodržet se v životě člověka objevují mnohokrát. Nejvyhraněnější pak bývají taková rozhodnutí právě na konci roku, kdy se nejvíc přemýšlí a konstatuje, co se za ten uplynulý rok udělalo, co se stihlo, co kdo chtěl a má, o co se pokusil nebo ne. Přichází tak na řadu myšlenka, že by člověk mohl být jiný, lepší a přelom roku bere jako příležitost změnit sebe a své špatné návyky. Ale není tak důležité, zda jde právě o toto období. Stačí totiž o něco pozitivněji myslet, neklást si příliš vysoké cíle, neobviňovat se za to, že se cosi nezvládlo. Člověk dokonalý stejně nikdy nebude, ale může se pokusit přiblížit tomu, jaký by chtěl být a čeho chce dosáhnout.
Pro zahájení jakékoliv životní změny je důležitá motivace. Od počátku však musí být reálná. Při nejrůznějších odvykacích kúrách je vhodné najít si alespoň jednoho spolubojovníka. Nejednat unáhleně a nečekat až na zdravotní potíže, které odstartují naše rozhodnutí. Hodně štěstí v novoročních předsevzetích!
Foto: Profimedia
autor Michy
Máte nějaký dobrý nápad, připomínku, nebo vám něco na stránkách nefunguje? Neváhejte nás kontaktovat prostřednictvím formuláře.
KontaktovatCentrum.cz |Atlas.cz Economia 1999 - 2024. Všechna práva vyhrazena