Olivový olej jsme si zvykli spojovat s jižními krajinami prozářenými sluncem, kde si lidé umějí užívat života a udělat si čas na dobré jídlo.
Dnes již není ani u nás žádnou vzácností, vybrat si ze široké nabídky je ale docela složité.
Projdeme si postupně celou dlouhou cestu od olivy po její přeměnu na vzácný olej, poznáme jeho druhy a nejvhodnější kuchyňské využití. Poradíme, jak olivový olej správně nakoupit a potom i uskladnit. A nezapomeneme ani na jeho léčivou sílu, pro kterou je ve své domovině veleben a označován za všelék. Starověký básník Homér dokonce poctil olivový olej poetickým názvem "Tekuté zlato jihu".
Olivovník evropský patří mezi nejstarší užitkové rostliny na světě. Ve svých spisech se o něm zmiňují již staří Řekové a Římané, vyobrazení sklizně oliv najdeme na starověkých amforách. Ratolest z olivovníku je dodnes symbolem vítězství a slávy, jsou jí dekorováni vítězové olympijských her. Snítka olivovníku v zobáku holubice zvěstovala konec potopy světa.
Olivovník se začal pěstovat před více než šesti tisíci lety na Blízkém východě. Dnes se přes 90 procent všech olivovníků pěstuje v oblasti Středomoří, tedy hlavně v Řecku a také v Itálii a Španělsku, odkud pochází polovina celosvětové sklizně. Olivy se dále pěstují v Turecku, Tunisku, Portugalsku a Severní Africe.
Olivovníky mají charakteristický vzhled, se svými širokými pokroucenými kmeny a tmavozeleným listím se stříbřitým nádechem upomínají na staré báje. Dorůstají obvykle do 5 - 15 m, někdy však až do 20-ti metrů. V sadech se však jejich výška snižuje řezem na 5 - 8 m.
Jsou to velice odolné dřeviny, dovedou se postavit suchu i prudkému slunečnímu žáru. Jejich listy snesou teploty až do 50 °C, na druhé straně jim nevadí ani relativně chladná a vlhká zima, mráz ale nesnášejí. Nejvíce jim vyhovuje mírné teplé podnebí bez větších teplotních rozdílů, tedy to středomořské je pro ně přímo stvořené. Olivovníkové háje propůjčují jižním krajům nezaměnitelný ráz.
Existuje kolem 2500 odrůd olivovníků, přičemž každá z nich poskytuje plody s jinými vlastnostmi. Trvá ještě pět až osm let po vysazení, než začíná olivovník plodit. Strom plně dorůstá teprve po patnácti až dvaceti letech. Olivovníky se vyznačují dlouhověkostí, obvykle se dožívají věku 100 až 200 let, někdy i několika staletí. Ojediněle bylo zaznamenáno stáří olivovníku kolem 2000 let, jde tedy v tomto případě doslova o němé svědky dějin.
Velmi dobré výnosy dávají stromy do 60-ti let věku, produktivní ale mohou být i ty stoleté. Je to díky jejich kořenům, které jsou velmi životaschopné a po uhynutí starého stromu z nich mohou vypučet nové odnože.
Stromy začínají kvést koncem února a v březnu. Jejich voňavé žlutavě bílé květy vytvářejí hroznovitá květenství. Plně rozkvétají v květnu a červnu, kdy se také obvykle začínají tvořit plody. Květy v sadech se opylují uměle.
Olivy dozrávají od října do prosince. Jejich zrání trvá 140 až 180 dnů, což je oproti jiným plodům nezvykle dlouhá doba. Z tohoto důvodu není olivovník vhodný pro pěstování v našich zeměpisných šířkách. S koncem vinobraní začíná v listopadu i sklizeň oliv, která je velkou událostí. O ní však až příště.
Foto: Profimedia
autor Hana B.
Máte nějaký dobrý nápad, připomínku, nebo vám něco na stránkách nefunguje? Neváhejte nás kontaktovat prostřednictvím formuláře.
KontaktovatCentrum.cz |Atlas.cz Economia 1999 - 2024. Všechna práva vyhrazena