Jak se slaví Velikonoce v Německu? Jaké speciální zvyky mají Poláci? S čím se můžeme setkat, pokud o Velikonocích navštívíme Slovensko?
Němcům můžeme jistě závidět, že Velikonoce u nich začínají dnem volna již na Velký pátek. Ještě lépe jsou na tom školáci, ti si volna v podobě velikonočních prázdnin užívají hned několik týdnů. Na Velký pátek se k obědu či večeři se podává ryba na připomenutí Ježíše. V sobotu a neděli se pečou velikonoční beránci a barví vajíčka. I v Německu a sousedním Rakousku je oblíbený "lov na vajíčka", tedy hledání schovaných vajíček, a též koulení vajíček, tak jak už jsme si tyto zvyky představili v článku Oslava Velikonoc v anglosaských zemích. V mnohých domácnostech lze spatřit vajíčkový stromeček, na nejž se věší opravdová zdobená vejce. V Německu se pořádají též tradiční jarní trhy, kde se dá nakoupit spousta dekoračních předmětů, proutěného zboží, květin či cukrovinek. Zajímavým zvykem je též pálení suchých vánočních stromků, které se z celého okolí svážejí na jedno místo. Důvod je jasný, rozloučit se se zimou a přivítat teplé jaro. Děti se do sytosti vyřádí při zábavné hře zvané čokoládový polibek.
V této silně křesťanské zemi jsou Velikonoce nejdůležitějším svátkem v roce. Velikonoční neděle je nejvýznamnějším dnem svátků jara, až tehdy totiž pro Poláky končí období čtyřicetidenního půstu. V kostelech si nechávají požehnat takzvaný požehnaný košík, který obsahuje kromě vajíček ještě chléb, pepř, sůl a klobásy. Velikonoční pondělí nemají polská děvčata v lásce stejně jako ta česká. Chlapci je totiž mrskají vrbovou větvičkou. Dále je polévají vodou a voňavkou, ale druhý den jim mohou dívky vše oplatit. Avšak děvče, které je polité, se dle pověry do roka vdá.
Slovenské Velikonoce se od těch českých příliš neliší. Hospodyňky mají nad hlavu práce s jarním úklidem, domácnosti se zdobí velikonočními dekoracemi a do váz se dávají větvičky. Kromě vyšlehání pomlázkou jsou děvčata vystavena i dalším krutostem, a to polévání vodou nebo rovnou vhození do rybníka, jako symbol očištění se od hříchu. V takzvané Odvetné úterý se však role obracejí a vodním atakům tentokrát musí čelit chlapci.
Jak vidíme, lidové zvyky jsou v různých zemích různé, ale podstata zůstává stejná. Pro věřící znamenají oslavu znovuzrození Ježíše, pro ateisty oslavu jara.
autor Sarkak
Máte nějaký dobrý nápad, připomínku, nebo vám něco na stránkách nefunguje? Neváhejte nás kontaktovat prostřednictvím formuláře.
KontaktovatCentrum.cz |Atlas.cz Economia 1999 - 2024. Všechna práva vyhrazena