Rostlina
Pepřovník černý je tropický popínavý keř s velkými listy s dlouhými stonky a klasovitým květenstvím. 20 až 30 bobulovitých peckovitých plodů tvoří latu. Jde o pravou rostlinu tropických pralesů, která nesnáší přímý sluneční žár, vyžaduje rozptýlené světlo, nejlépe polostín. Jako koření se používají plody pepřovníku - pepřová zrnka. Jsou to bobule velikosti hrášku s tenkou dužnatou vrstvou na povrchu.
Výskyt
Pepř, stejně jako mnohá jiná koření, má bohatou historii. Používali jej už staří Římané, velký obchodní rozmach v Evropě nastal v dobách slavného cestovatele Marca Pola. Prvenství na světovém trhu s kořením si pepř udržuje dodnes. Pepř se dnes pěstuje v Indii, Vietnamu, Brazílii, Thajsku, Indonésii, Karibiku, na Borneu, Srí Lance, Madagaskaru, ale i ve Střední a Jižní Americe, západní Africe i jinde ve vlhkých tropech.
Druhy
Pepř bílý
Sklízí se plně vyzrálé, žlutočervené bobule se na 7 - 10 dní namáčejí do vody, odstraní se z nich tenká vrstva dužiny a vysuší se na slunci. Zbylé šedé semínko se několikrát propere a suší na slunci, dokud jeho barva není žlutobílá. Zrnka pepře vybělená na slunci jsou kulatá a mají průměr 2-4 mm. Z černého pepře lze strojovým loupáním také získat bílý pepř.
Pepř černý
Jakmile začnou nejspodnější plody laty červenat, začne se sklízet. Po přesušení se plody stáhnou z laty a vysuší se na slunci, dokud nejsou plody vrásčité a černohnědé.
Pepř zelený
Získává se také z nezralých, avšak zelených bobulí, které jsou podrobeny buď sušení mrazem nebo jinému speciálnímu postupu pro sušení. Aby se zabránilo zčernání pepře, je nutno zabránit oxidaci buď pomocí enzymu nebo se může provést předvaření nezralých bobulí, které jsou následně ponořeny do vodnatého roztoku metabisiřičitanu draselného a usušeny. Výsledné barvy se rovněž dosáhne, když se zrnka naloží do láku (ocet, sůl, kyselina citrónová).
Kajenský - cayenský pepř
Často používaným kořením je cayenský pepř. To ovšem není to pepř v pravém slova smyslu, ale suché, drobné a ostře pálivé chilli papričky. Toto koření získalo pojmenování podle přístavu Cayenne ve francouzské Guayaně, odkud se chilli dříve hodně vyváželo. Český název pepř vznikl nepřesným překladem z angličtiny, kde pepper znamená jak pepř, tak i papriku, včetně chilli.
Vůně a aroma
Kousavě ostrá, aromatická. Černý pepř je ostřejší a nemá tak jemné aroma jako pepř bílý.
Účinky na organismus
Pepřové bobulky obsahují kromě jiného silici, ostře chutnající alkaloid piperin, který dráždí sliznice a podporuje trávení. Dále také podporuje látkovou výměnu, povzbuzuje chuť k jídlu, pomáhá proti nadýmání, stimuluje srdeční činnost, působí močopudně, příznivě ovlivňuje metabolismus, zmírňuje menstruační bolesti a v neposlední řadě působí jako afrodisiakum.
Použití v kuchyni
Pepř je výrazně aromatické koření, které se hodí do mnoha druhů pokrmů. Aroma pepře je nejsilnější, když je pepř čerstvě umletý (v mlýnku na pepř). Celý pepř se používá do marinád, masových a zeleninových vývarů, masových pečení, rybám, do omáček. Mletý používáme do polévek, masitých jídel, omáček, bramborových pokrmů, salátů apod. Bílý a zelený pepř je vhodnější do bílých omáček a mas a do výrobků studené kuchyně.
Závěrem si dovolím upozornit i na menší úskalí co se pepře týká. Neměli bychom nikdy používat společně pepř a ocet. Ocet je ve skutečnosti kyselina octová, která může zvolna rozežírat sliznice zažívacího ústrojí. Snadno tedy mohou vzniknout vředy. Není vhodný pro malé děti a lidi trpící vysokým tlakem, jelikož konzumace pepře tlak zvyšuje.
Pepříte hodně? Jaký pepř používáte nejčastěji právě vy?
Foto:
Profimedia.cz