Historie pistácií
Keř s názvem pistácie pravá nejspíše původně divoce rostl na suchých plošinách ve střední a západní Asii již někdy před 9 tisíci lety. Podle legendy se prý pod keřem scházeli za svitu měsíce milenci a naslouchali, zda uslyší praskat zralé oříšky, což věstilo dobrou budoucnost. Později ve středověku se díky obchodním trasám dostal až do Středomoří a jihovýchodní Asie, kde se díky vhodnému klimatu pěstuje dodnes. Ještě déle trvalo, než se pistácie začaly vysazovat v Kalifornii, experimentálně se sice sázeli již od poloviny 19. století, ale průmyslově se sklízí až od 70. let minulého století. Slovo "pistácie" pravděpodobně pochází z perštiny ze slova "pesteh".
Vzhled pistácií
Pistáciové keře jsou asi 10 metrů vysoké a velmi široké. Aby se usnadnilo sklízení, pravidelně se seřezávají. Stromek však plnohodnotně plodí až po 5 až 8 letech. Plody ukryté ve světle béžových skořápkách rostou v hroznech. Běžně skořápky, když dozrají, podélně puknou na spojnici. Za nepříznivých podmínek v průběhu růstu ovšem k rozpuknutí nemusí dojít.
Barva jádra je od žluté po odstíny zelené. Čím zelenější je, tím je kvalitnější. Jedlé jádro je obaleno červenou slupkou a má charakteristickou nasládlou chuť. Co je překvapivé je fakt, že pistácie jsou extrémně hořlavé a dokonce se mohou samy od sebe vznítit! Proto se nikdy neskladují ve velkém množství najednou.
Obsah živin v pistáciích
Pistácie obsahují asi 55% oleje, 20% bílkovin a 15% cukrů. U prodávaných pistácií je pravidelně sledováno množství nebezpečných aflatoxinů, které se někdy vyskytují v nadlimitním množství. Na druhou stranu podobně jako semínka slunečnic, mandle nebo obilné klíčky obsahují fytosteroly, které nejenže redukují množství nebezpečného LDL cholesterolu v krvi, ale také zabraňují vzniku některých typů rakoviny.
Obsažený draslík, hořčík a vápník zase chrání před vysokým krevním tlakem. Pistácie však obsahují ještě mnohem více vitamínů a minerálů, doslova od A po Z. Kromě vitamínu A, B a E naše tělo zásobí i mědí, železem, selenem a zinkem. Právě proto jsou čtyři tucty nesolených pistácií vhodnou a na prospěšné látky bohatou svačinou i pro dietáře.
Použití pistácií
Jádra se jedí celá a to buď čerstvá, nebo pražená a solená. Z čerstvých pistácií se vyrábí zmrzliny a jiné moučníky, jako například baklava. My však známe především pražené pistáciové oříšky, které vylupujeme z polootevřených skořápek. Někdy mohou být tyto skořápky uměle nabarveny na červeno. Bývalo to proto, aby se zamaskovaly skvrny, které byly způsobeny ručním sklízením. Dnes se až na výjimky používá mechanizace. Přesto si někteří konzumenti navykli na červenou barvu ochranné slupky, a proto je někteří výrobci obarvují i nadále. Někdy oříšky zčervenají i "přirozenou cestou", pokud byly před pražením naloženy v soli a citronu.
Máte rádi pistácie nebo pistáciovou zmrzlinu? Či dáváte přednost jiným oříškům?
Foto:
Profimedia.cz