Naše maminky a babičky by ze šetrnosti nejspíše viditelně zasaženou část potraviny odebraly a zbytek zkonzumovaly, aniž by si připouštěly možné zdravotní následky. Tento postup je ovšem nejhorší možný, protože plíseň si už v napadené potravině stačila vytvořit podhoubí a řádně jí prorůst. Čím vodnatější potravina, tím hůř. Představme si tyto houby jako stromy, jejichž kořenový systém sahá hluboko pod zem. Samozřejmě ne všechny plísně jsou toxinogenní, avšak jistotu bychom získali až po laboratorním vyšetření, které se kvůli pár kouskům zeleniny jistě nevyplatí. Proto raději veškeré napadené potraviny zlikvidujme, neboť mykotoxiny jsou odolné i proti vysokým teplotám, takže ani převaření nepomůže.
Kde se plísním daří
Spory, neboli základní rozmnožovací jednotky hub, jsou přítomné všude ve vzduchu a je jen na nás, jestli jim dáme šanci se "uplatnit". V momentě, kdy otevřeme jakýkoliv neprodyšný obal, spolu se vzduchem se k potravině dostanou i zárodky plísně. Nejpříhodnějšími podmínkami pro ně jsou teplo a vlhko. Naopak sucho a chlad jsou jejich nepřítelem.
V mnohých domácnostech představuje problém také plesnivění zdí ve spižírnách, kde v nevětraném prostředí na chladných stěnách dochází ke kondenzaci vody. Takové prostředí neprospívá ani zde uchovávaným potravinám a zvyšuje množství spor ve vzduchu. U citlivých osob se dokonce vyskytují i alergie. Proto bychom měli věnovat zvýšenou pozornost místům, kde se plíseň vyskytuje a odstranit ji. Krátkodobé řešení představuje aplikace chemických prostředků proti plísním, dlouhodobě funguje odstranění omítky a její nové nahození. Dobré je taktéž zateplit stěny a dostatečně větrat. Důležité je prostě odstranit příčinu.
Toxicita plísní
Jak již bylo zmíněno, ne všechny plísně jsou nutně toxické. Risk se ale v tomto případě nevyplatí. Choroby jater, ledvin, nervové soustavy i vývojové vady plodu během těhotenství jsou toho důkazem. Mezi nejškodlivější z několika stovek toxinů patří takzvané aflatoxiny a ochratoxin A. Vznikají látkovou přeměnou hub.
Aflatoxiny
Jsou nejnebezpečnější přírodní karcinogeny, nejagresivnější je aflatoxin B. Obsahuje jej i kropidlák žlutý (
Aspergillus flavus), vůbec nejrozšířenější potravinová plíseň. U člověka může vyvolat mimo jiné vážná onemocnění jater. S aflatoxiny se setkáváme na pečivu, zelenině, ovoci, oříšcích či rýži.
Ochratoxin A
Je nejtoxičtějším zástupcem ze skupiny ochratoxinů. Ve vysokých dávkách způsobuje oslabení imunity a ledvinové choroby. Rakovinotvorné bujení však podle nových průzkumů spíše podporuje, než způsobuje. Mezi nejrizikovější patří plísně masných výrobků, obilí a káv. Levné kávy třetí jakosti vykazují téměř výhradně nadlimitní koncentrace ochratoxinu A. Kávy balené na našem území nesou označení jakostními stupni A, B, C nebo D uvedené za číslem státní normy, přičemž káva "A" je vyrobena z nejjakostnějších zrn.
Rada na závěr
Důkladnou hygienou a větráním lze ovlivnit vznik plísní. Alespoň jednou měsíčně bychom proto měli vyčistit ledničku a spíž a zlikvidovat potraviny s prošlou spotřební lhůtou. Často se pozapomíná například na koření nebo čaje, které mají taktéž dáno, do kdy se musí spotřebovat. Samozřejmostí je pravidelné zametání a vytírání v kuchyni a mytí všech součástí pracovní kuchyňské linky vhodnými desinfekčními prostředky.
Zajímá-li vás, jaké potraviny jsou k plesnivění nejnáchylnější, či jakým způsobem je skladovat, aby se plíseň nevytvořila, odpovědi najdete v článku
Skladování potravin.
Foto:
Profimedia.cz