"Nebudu hubnout, jsem gurmán a rád si dám dobré jídlo," to je jeden z častých argumentů těch, jejichž BMI se nachází v hodnotách odpovídajících minimálně prvnímu stupni obezity a na jejichž pas nestačí mnohdy ani krejčovský metr.
Jak je to s jejich labužnictvím doopravdy? Stačí se vydat do supermarketu a prohlédnout si nákupní košíky těchto "gurmánů". Hezký a pestrý pohled to věru není a o dobrém jídle ve smyslu kvality nebo pestrosti nemůže být ani řeč.
Pitný režim na týden obstará balení jedovatě zbarvené levné limonády, nač jen obyčejná voda? Laciná směska kukuřičného sirupu a kyseliny fosforečné má v zásadě dva důsledky - energie z fruktózy se nám v těle rychle přemění na tuk a kyselina fosforečná zbaví naše kosti vápníku.
Typický "gurmán" se zastaví i v oddělení se suchým sortimentem, ale regály s rýži nebo těstovinami jej nezajímají. Cílem jsou práškové polotovary - třeba pizza, bramboráčky nebo bramborová kaše. A to také ještě ne u mnohých. Ti praví "labužníci" se s mícháním těsta nebudou zdržovat a rovnou si to šinou k mrazícím a chladícím pultům pro krabičku s nějakou tou hotovkou nebo mraženou pizzu.
Kdyby je večer po celodenním hladovění sklátil hlad, velký pytel rohlíků v nákupním košíku to jistí a ta paštika se zbytkovým množstvím jater rovněž příide k chuti. Český požitkář se zamyslí i nad nedělním obědem - sekaná nebo vepřový bok (no dobře, prošpikujeme jej ještě lacinými párky, ať je to echt gurmánské) budou jistě tím pravým obědem na požitkářské úrovni, k tomu dokoupí hotový houskový knedlík.
Takzvaní labužníci rychle prokličkují oddělením se zeleninou a ovocem - má to divné barvy, dovážejí to bůh ví odkud, ještě navíc se to musí omývat a loupat. To je zbytečná práce navíc, prostě nic pro "gurmány". Mléčný sortiment se také nepozdává, to je přece jenom pro děti. Ale ne, nakonec jej přeci jen zaujmou kelímky se smetanovými jogurty, a v mžiku má v košíku celý karton.
Chtělo by to ale ještě něco sladkého. Ke kávě se hodí nějaké to umělé trvanlivé pečivo, které nás, dle údajů o lhůtě spotřeby, nejspíše všechny přežije. Přihodíme ještě dostatek oplatek se ztuženým tukem k dopolední svačině a na obalení nervů čokoládu (nebo spíše čokoládovou pochoutku s minimem kakaa).
Dívat se na televizi a přitom v pravidelných intervalech nepolaskat v čelistech prosolené křupky a krekry? To by si ani ten svůj seriál nevychutnali. A když by se náhodou ozval žlučník? Utlumíme ho tabletkami a jsme zase rádoby zdraví.
Ráda bych, aby byl text výše pouze nadsázkou, bohužel má daleko blíže k opravdové situaci a následky vidíme všude kolem nás a zejména v ordinacích lékařů. Je opravdu nejvyšší čas se nad naším stravováním nejen zamyslet, ale hlavně pro to začít i něco dělat.
V roce 2010 zemřelo v ČR celkem 106 844 lidí, z nichž více než polovina zemřela na nemoci oběhové soustavy, tedy tedy infarkt myokardu, ischemické choroby srdce i cévní nemoci mozku. Čtvrtina lidí podlehla různým formám rakoviny. Podrobněji se se statistikou můžete seznámit na stránkách Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR. Kromě dědičných předpokladů se na alarmujících číslech podílí i náš životní styl, stravu nevyjímaje.
autor Michy
Máte nějaký dobrý nápad, připomínku, nebo vám něco na stránkách nefunguje? Neváhejte nás kontaktovat prostřednictvím formuláře.
KontaktovatCentrum.cz |Atlas.cz Economia 1999 - 2024. Všechna práva vyhrazena