reklama
hledat uživatel
       

Pravoslavné Vánoce

Oslavy vánočních svátků jsou v Rusku teprve v očekávání. Zatímco katolická Evropa má již oslavu vánočních svátků se vším hodováním za sebou, v pravoslavném Rusku teprve 6.lednem oslavy narození Krista Spasitele začínají.

Jak se slaví Vánoce u nás všichni víme, ale v České republice s námi žije i mnoho cizinců (nejméně 100 000 lidí), kteří se hlásí k pravoslavné církvi a pro ně je 24.prosinec normálním pracovním dnem. Je to dáno tím, že pravoslavní křesťané se řídí starším východním, juliánským kalendářem, kde vánoční svátky začínají 6. lednem a trvají 12 dní.

Období pravoslavných Vánoc a půst

Vánoce v Rusku se slaví již od příchodu křesťanství v 10. století. Z počátku se jen těžko mezi pohanským lidem prosazovaly. Ruské vánoční svátky představují 40ti denní půst, začínající 28.listopadu a končící 6.ledna. Zpočátku půst zakazuje v pondělí, středu a pátek konzumovat maso. Od 2.ledna, to jest začátek vánočního období, se půst zpřísňuje a v předvečer vánočního svátku by se měl člověk zříci nejen veškerého jídla, ale i všech hříšných vášní a všeho, co křesťana vzdaluje Bohu.

Vánoce plné zvyků

Ruské vánoce jsou spojením lidových zvyků, rituálů, koled a pohanských pověr. Koledníci obcházejí rodiny a zpívají písně o narození Krista, tím přinášejí do domu přání štěstí, hojnosti a bohaté úrody. V každé rodině stojí ozdobený a osvětlený vánoční stromeček, který představuje strom života, jež se k nám navrátil s narozením Krista Spasitele. Svíčky jsou duchovním světlem a plody (jablka, sušené ovoce, ořechy) jsou znamením věčného království hojnosti. Pod nazdobený stromeček přináší děda Mráz dárečky. Přijíždí z Čukotky na saních s trojspřežím a jeho pomocnicí je Sněhurka oblečená do sněhově bílého kožíšku ušitého z hranostajů. Ještě na počátku 20. století dostávaly děti dárečky pod polštář. Dnes se celá rodina schází u ozdobeného stromečku s dárečky, společně zpívají koledy a tancují. Než se usedne k prostřenému vánočnímu stolu, což bývá po vysvitnutí první hvězdy, scházejí se lidé na bohoslužbě, kde zpívají žalmy a vánoční písně.

Pravoslavná vánoční tabule

Pestrá vánoční tabule se liší od té evropské. Podle tradice by mělo být 12 postních jídel, bezmasé a nemastné pokrmy. Nikdy nesmí chybět kuťja, což je pšeničná kaše vařená s medem, mákem a ořechy. Vzvar, což je kompot ze sušeného ovoce, je další pokrmem, který by rozhodně neměl na sváteční tabuli scházet. Kuťja byla odjakživa podávána při pohřbech a vzvar se zase pojídal při narození dítěte. Proto tyto dva pokrmy symbolizují narození a smrt Krista. Dalšími pokrmy jsou například vareniky, taštičky z kynutého těsta plněné brambory, rýží, zelím nebo houbami, dušená kapusta, houby upravované na různé způsoby, ryba, ovoce, zelenina a saláty. Sladkým zákuskem bývá nejčastěji medový perník. Od 7.ledna začíná to pravé hodování, lidé se vzájemně navštěvují, odpouštějí jí si a radují se. Prostě svátky plné lásky, klidu a pohody. Chystáte-li se tedy v nejbližších dnech do Ruska, zastihnou vás tam další vánoční svátky. No a my, co už máme tyto svátky za sebou, se můžeme pustit do vaření lehkých jídel a nějaké té pohybové aktivity, abychom ze sebe shodili pár nadbytečných kil, kterých se málokdo z nás během vánočního hodování vyvaruje. Foto: Profimedia.cz

Přidat příspěvek k článku Pravoslavné Vánoce

Kliknutím na tlačítko Přidej příspěvek berete na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů najdete ZDE.