Rakytník řešetlákový

Rostlina rakytník

Rakytník je trnitý keř dorůstající výšky až 2 m s dlouhými podzemními výhonky. Listy jsou střídavé, krátce řapíkaté, úzce kopinaté, na líci lysé, na rubu stříbřitě plstnaté. Rostlina je dvoudomá. Prašníkové květy jsou vměstnané do krátkých jehněd. Plody jsou žluté až oranžové tečkované peckovice.

Původ a výskyt rakytníku

Rakytník se nejrozsáhleji vyskytuje v Číně, Mongolsku, Nepálu, Indii a na Sibiři, avšak dnes již je rozšířený po celé Evropě. Název Hippophaë pochází ze staré řečtiny a v překladu znamená třpytící se kůň. Staří Řekové totiž věděli, že zvířata pasoucí se v oblastech, kde rostla tato dřevina, tloustla a jejich srst dostávala lesklý nádech.

Složení rakytníku

Rakytník má 10x více vitamínu C než pomeranč. Vědci uvádějí, že denní doporučenou dávku vitaminu C pokryje jedna jediná bobulka. Mimo vitamínu C obsahuje ještě vitamíny A a B, organické kyseliny a glykosid kvercetin.

Účinky rakytníku na organismus

Rakytník má značné biostimulační účinky, výrazně podporuje imunitní systém a je velmi vhodný při rekonvalescenci. Podporuje tvorbu žluči a trávicích enzymů, stimuluje činnost jater a plic, reguluje krevní oběh. Pomáhá při plicních nemocech, léčí žaludeční vředy a různá kožní onemocnění včetně akné, je schopný tlumit bolest a rakytníkové masti regenerují tkáně při omrzlinách a popáleninách. Rakytník také zabraňuje vypadávání vlasů, je vynikajícím lékem na choroby sliznic a oční nemoci, zvláště poruchy vidění v noci a rozeznávání barev. Vynikající je pro očistu organismu od toxických zplodin, dále rozpouští hleny, zlepšuje stav kloubů při revmatismu, jeho konzumace snižuje riziko výskytu rakoviny.

Použití rakytníku

Rakytník se nepoužívá pouze jako léčivá rostlina. Některé odrůdy, vyšlechtěné především u našich sousedů v Německu, nebo Maďarsku, poskytují plody dobré chuti. Šťáva z nich vylisovaná se přidává do některých ovocných džusů, které jsou chuťově nevýrazné a chudé na biologicky aktivní látky. Rakytník v nich plní významnou funkční roli. Z potravinářského "odpadu" se získávají semena, ze kterých se lisováním nebo super kritickou extrakcí získává čistý, světle hnědý olej s charakteristickou obilnou vůní. Jako léčivý prostředek se používá nálev z listů rakytníku (2 g řezaných listů na šálek vody, denně 2 šálky) při prevenci nebo ovlivňování chorob, které byly v předešlém testu uvedeny. Pokud potřebujeme použít olej ze semen zejména pro ovlivňování vředové choroby žaludku, používají se 1 - 3 tobolky denně. Olej z rakytníku má vysoce regenerační schopnosti, jedná se o biogenní stimulátor, který především ovlivňuje růst tkání při poškození kůže a sliznic. Má také nemalé baktericidní účinky. Významný je i obsah vitamínů, především A, C a E a další. Užíván je vnitřně i vně.

Rakytníkový džem

Ingredience:

1 kg ploD rakytníkové bobule, 700 g cukru, 100 g petóza (tekutý pektin)

Postup:

Bobule očistíme, omyjeme, dáme do nerezového hrnce, podlijeme troškou vody a vaříme do změknutí. Potom postupně přidáváme cukr s petózou a vaříme do zhoustnutí. Ještě vroucím džemem naplníme čisté skleničky, uzavřeme je víčkem, otočíme dnem vzhůru a necháme vychladnout. Již jste někdy ochutnali bobule rakytníku? Pokud ne, doporučuji vyzkoušet. Foto: Profimedia.cz

---