Rozhovor
Jak a kdy jste se poprvé dostala k bio potravinám?
Hanka Zemanová: O biopotraviny a o ochranu životního prostředí se zajímám více než 10 let. K biopotravinám mě přivedla potřeba dělat něco pro ochranu přírody ve svém každodenním životě. Pak jsem navíc na sobě poznala léčivou sílu kvalitních potravin. Postupně jsem se seznámila s ekologickými farmáři a díky této zkušenosti jsem zjistila, že této myšlence mohu důvěřovat a že můj život a práce tím získávají velký smysl a poslání.
Pokud jsem dobře pátrala, jste zakladatelkou a spolumajitelkou jediné bio restaurace Albio a mimo to ještě sítě prodejen se zdravou výživou se stejným názvem. Moc by mě zajímalo, kdy vás napadl tenhle pro mnohé riskantní projekt a jak se mu daří?
Hanka Zemanová: Albio jsme s manželem založili jako průlomový projekt, díky kterému se biopotraviny dostaly více do médií a mezi lidi. Měli jsme tři bioprodejny, biorestauraci, biopekárnu, informační centrum a přednáškový sál. Chtěli jsme na úrovni nabídnout biopotraviny, v krásném a příjemném prostředí, zároveň poskytnout i dostatek důležitých informací a hlavně , díky restauraci, ukázat, že bio není jen hrouda nevzhledného zrní nebo sójové masa. Snažili jsme se bourat tyto předsudky. Zájem lidí byl veliký a dělal nám velkou radost. Ale po 4 letech bez víkendů, bez volna, kdy jsme s manželem od rána do noci byli v provozech, jsme ztráceli sílu a hlavně nadšení, díky kterému člověk překoná cokoli (o zdravém životním stylu se vůbec nedalo mluvit). Dali jsme přednost rodinnému, trošku klidnějšímu životu, odstěhovali jsme se z Prahy a Albio prodali původnímu spoluinvestorovi. Dnes máme za chalupou malou Biopekárnu Zemanka, kde pečeme biosušenky a biokrekry, které dodáváme do bioprodejen po celé ČR, já se věnuji stále propagaci ekologického zemědělství a biovaření. Vydala jsem biokuchařku, který získala cenu Nejlepší kuchařská kniha roku 2006 a pracuji na pokračování. Albio funguje dál s novými majiteli a nabízí stále širší nabídku biopotravin.
Co konkurence ve zdravé výživě?
Hanka Zemanová: Obchodů se zdravou výživou přibývá a zlepšuje se šířka sortimentu. Původně byly tyto prodejny ne příliš přitažlivé pro běžné spotřebitele. Ve větších městech je dnes už běžnější bohatší nabídka certifikovaných biopotravin i s biomasem, s čerstvou biozeleninou a mléčnými produkty z ekofarem. V menších městech je většinou omezený sortiment, často prodejny nabízí různé tzv. racionální nebo zdravé produkty, které ale nebývají v kvalitě bio - důvodem prý je vyšší cena a nezájem zákazníků na menších městech. Je to o čase, věřím, že se i tyto prodejny pod vlivem poptávky budou zlepšovat.
Přibývá ale supermarketů, které nabízí bio, také internetových obchodů a dokonce i síť dm drogerií má zajímavou nabídku trvanlivých biopotravin. Obecně si myslím, že konkurenci biopotraviny potřebují, jen tak začnou čeští výrobci vyrábět bio a nabídka bioprodejen se bude zlepšovat.
Jelikož jste odbornicí na bio potraviny, stočím řeč tímto směrem. Ráda bych věděla, když se člověk rozhodne pro změnu životního stylu, zda to může být postupně, nebo zda má význam jen změnit hned úplně vše?
Hanka Zemanová: Moje filozofie je, že každá sebemenší změna, kterou uděláme má smysl. Ale každý jsme jiný, jsou lidé, kteří jednoho dne vyhodí celou spíž a nakoupí samé bio. Já osobně si myslím, že jsou příjemnější postupné změny. Třeba jednou či dvakrát týdne si dopřát něco bio, užít si to a dobře to uvařit. Pokud nemáte žádné informace a nevíte, jak co vařit, tak pak radikální změna může být trochu stresující. Jídlo musí být prvotně vždy chutné a nemělo by nikdy být zdrojem stresu nebo strachu. Radikální změna může pro ostatní členy rodiny být nepříjemným překvapením a mohou pak u jídla vznikat hádky.
Mnohem lepší je postupně měnit to, co není tak znatelné na chuti - třeba vyměnit běžnou sůl za kvalitní mořskou, sójovkou s glutamáty za přírodně fermentovanou (např. Shoyu, Tamari), nebo vyměnit oleje - rafinované levné za kvalitní za studena lisované, máslo, maso nebo mléčné výrobky či zeleninu za biokvalitu, vejce za biovejce, zkusit do mouky přidávat trošku celozrnné třeba špaldové, zahušťovat ne jen bílou pšeničnou moukou, ale zkusit si jíšku připravit z mouky hladké kukuřičné, ječné nebo pohankové, dobrou krupicovou kaši uvařit ze špaldové krupice.. A postupně začnete objevovat i další suroviny, třeba jáhly, cizrnu a mnoho dalších. Mnoho jednoduchých receptů na jejich přípravu mám ve své Biokuchařce.
V pokračování rozhovoru s Hankou Zemanovou se dozvíte, jaký je její názor na stravu při alergiích, o českém trhu a biopotravinách a také nám objasní pojem BIO.