reklama
hledat uživatel
       

Původ a pěstování špenátu

Špenát je "rodákem" z oblasti Blízkého východu a centrální Asie. Zde se mu říkalo "aspanach" a na polích se sázel již s počátkem našeho letopočtu. Byl nazýván králem mezi zeleninou. Do Španělska se první semínka špenátu dostala kolem roku 1100, ale v Evropě se pěstování špenátu ve větší míře rozšířilo až ve 14. století. Koncem 20. let minulého století se ze špenátu stala kultovní záležitost a statisíce lidí po vzoru Pepka námořníka baštili špenát.

Pěstování špěnátu není náročné. Vyžaduje dobře hnojenou mírně zásaditou půdu a přiměřenou zálivku. Můžeme ho sázet prakticky po celý rok, buď brzy zjara, chceme-li sklizeň v létě, nebo koncem léta, abychom se z čerstvých vitamínů mohli radovat na podzim. Špenáty podle odrůdy vyrostou za 37 - 70 dní. Lístky se musí trhat ještě před rozkvětem.

Živiny ve špenátu

Ve špenátu se nachází široká škála živin. Nejvýznamnější je množství vitamínů A, E a K, vápníku, fosforu a draslíku. Špenát, který tvoří z 90% voda, je velmi chudý na tuk a naopak poměrně bohatý na bílkoviny. Ve špenátu je též velké množství luteinu a kyseliny listové, která částečně zabraňuje našemu organismu vstřebávat vápník a železo. Abychom vstřebávání podpořili, měli bychom během konzumace špenátu konzumovat zároveň pochutinu bohatou na vitamin C.

Stále se ještě traduje, že špenát je bohatým zdrojem železa. Tato nepřesnost vznikla v roce 1870, kdy vědec E. von Wolf posunutím desetinné čárky neúmyslně zdesetinásobil obsah tohoto kovu ve špenátových listech. Na omyl se přišlo již v roce 1937, přesto se v mnohých publikacích až do 80. let uváděly nesprávné údaje. A že je špenát plný železa se nesprávně traduje prakticky dodnes. Špenát však opravdu neobsahuje 30 mg železa, ale jen 3 mg. Doporučená denní dávka je přitom asi 15mg, u těhotných ještě více.

Nákup špenátu

Během roku můžeme doslova za pár korun nakoupit listy čerstvého špenátu. Brzy na jaře můžeme v zelinářství narazit na přezimovaný špenát, později na jarní odrůdy a zhruba v září na podzimní odrůdy. Listy vybíráme obezřetně. Kvalitní listy musí mít tmavě zelenou barvu bez náznaků žloutnutí, nesmí být příliš uvadlé. Vhodné je kupovat čerstvý špenát balený v igelitových fóliích. Čerstvý špenát brzy ztrácí ze svého zdravého bohatství, nižší teploty a především chlad mohou tento proces zastavit. Proto jsou celoročně k dispozici mražené špenátové protlaky, ale i mražený špenát krájený nebo celý listový.

Špenát v kuchyni

Špenát má široké uplatnění. Může fungovat jako hlavní přísada do salátů, obložených chlebů, příloha k masu či jako součást těsta nebo jeho náplň. Když se umí připravit, je lahůdkou i ve školních jídelnách obávaná špenátová polévka. Vynikajícím, rychlým a levným jídlem jsou i těstoviny smíchané se špenátem, parmezánem a zakapané trochou olivového oleje. Pamatujme, že čerstvý špenát se vařením "scvrkne" až na desetinu objemu. Vždy je, jako už tradičně u všech druhů zeleniny, lepší špenát připravovat v páře než jej vařit.

Podobně jako špenát můžeme upravovat také merlík všedobr, mangold nebo kopřivové listy.

Máte rádi špenát? Jakým způsobem jej nejčastěji připravujete?

Foto: Profimedia



Přidat příspěvek k článku Špenát jako zdravý spojenec

Kliknutím na tlačítko Přidej příspěvek berete na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů najdete ZDE.