Vaření obecně
Zde si dovolím použít citaci z encyklopedie. Vaření je obecně příprava jídla tak, aby bylo vhodné ke konzumaci. Představuje celou řadu různých metod přípravy a kombinace různých surovin a přísad tak, aby bylo dosaženo žádaného výsledku. K vaření jsou třeba suroviny a různé přísady a koření k dochucení základních surovin. Obvykle se postupuje podle předem daného návodu - receptu. Chuť výsledného pokrmu ovlivňují použité suroviny, způsob přípravy, použité koření a schopnosti osoby, která jídlo připravuje - kuchař. Různé způsoby přípravy pokrmů používané po celém světě ovlivňuje dostupnost surovin, stravovací zvyky, estetické hledisko, úroveň zemědělství a ekonomiky, kulturní a náboženské zvyky. Vaření nejčastěji znamená tepelnou úpravu surovin, která vede k chemickým změnám, změně chuti, vůně a vzhledu. Archeologické nálezy ukazují, že historie vaření je stejné dlouhá, jako je historie užívání ohně člověkem.
Vaření je tepelná úprava pokrmu, při které se pevné kusy vaří ve vodě při teplotě varu vody (100°C). Teplo se při vaření šíří vodou prouděním, proto je třeba zahřívat pokrm odspoda, v pevných kusech se teplo šíří vedením. V případě vaření hustší kapaliny (omáčky) je třeba proudění podporovat mícháním, jinak dojde k připálení. Vzhledem k poměrně nízké teplotě při vaření trvá vaření větších kusů dlouho.
Vaření jako nutnost
Nutnost v tomto případě neznamená ale nic špatného. Je to pouze konstatování faktu, že pro spoustu lidí na světě je vaření nutností. V mnoha domácnostech se rodina schází společně k jídlům a někdo uvařit musí. Pokud to tedy není zrovna rodina, která se stravuje pouze po restauračních zařízeních. Tento model vaření znají asi především maminky, které z práce letí nakoupit a rychle domů uvařit těm svým zlatíčkům něco dobrého, pokud možno trošku zdravého a nejlépe rychlého. Vždyť po tom maratonu, co mají za sebou, jistě nechtějí stát ještě celý podvečer u plotny. A aby mě někteří pánové neobvinili z podjatosti, znám i dost mužů, kteří vaří, protože jim nic jiného zkrátka nezbývá. Je to prostě nutnost.
Vaření profesionální
Pro některé lidi je vaření zdrojem obživy. Stejně jako doktor, učitel, prodavač nebo automechanik, i kuchař se své práci věnuje třetinu dne. Někteří vaří v restauracích, hotelích, jiní ve školních, nebo závodních jídelnách, avšak už se u nás i najdou profesionální kuchařky do domácností (ne každý si tento luxus může dovolit). Za svůj život jsem pár lidí, co se vařením živili, poznala a všichni shodně tvrdili, že když vaří celý den v zaměstnání, doma to po nich nikdo chtít nemůže. Nevěřila jsem tomu, dokud se můj mladší bratr nestal profesionálním kuchařem. Je to pro mě dodnes nepochopitelné, ale on doopravdy doma vaří pouze v nejnutnějších případech. Přesně podle slov: "Kdo by si chtěl ještě nosit práci domů?"
Vaření jako hobby, vaření pro radost
Poslední skupina lidí je pro samotné vaření asi největším přínosem. Jsou to ti, kteří si z nutnosti udělali zábavu, potěšení, radost. Vaří proto, že je to baví, někteří proto, že se při této činnosti dokonale odreagují, vyčistí hlavu a odpočinou si. Dost často to bývají gurmáni, využívající své fantazie a kreativity k vytváření kulinářských výtvorů. Když něco děláme s láskou a chutí, na výsledku je to rozhodně znát. Většinou vaří s úsměvem a místo jídla rádi pozorují, jak jejich umění chutná těm, pro které je tvořili
Na závěr si dovolím zhodnotit sama sebe. Jelikož nejsem profesionální kuchař, zbývají mi na výběr dvě možnosti. A jistě bude fér přiznat, že já jsem od každého kousek. Pro mě je vaření a pečení napůl nutnost a napůl koníček. Když vařím, je to s láskou a snažím se o dokonalost, ale i pro mě je to někdy nutnost. Přeji všem čtenářům a čtenářkám, aby vařili rádi a v našem magazínu nacházeli dost inspirace a dobrých receptů.
Foto:
Photos.com