Chuť
Chuť je nejdůležitější vlastností každého jídla. Mnohdy doslova šílíme, pokud se nám podařilo to či ono přesolit, nebo naopak stále nemůžeme něco dochutit. Ti z nás, co se v kuchyni umí ohánět, již vědí, kam dát které koření, aby výsledná chuť byla neodolatelná. Často je ovšem chuť koření přehlušena solí. Zkuste sůl omezit a za pár dní poznáte znatelný rozdíl ve vnímaní dalších chutí. Kromě slané, sladké, hořké a kyselé se chuťové pohárky seznámí i s chutěmi, jež možná ani nebudeMe umět pojmenovat.
Bohužel mezi námi jsou i tací, co trpí ztrátou chuti. Těm se dá závidět leda v případě, že musíme držet dietu založenou na ne příliš chutné stravě.
Zrak
Sebechutnějši pokrm se může strávníkovi zošklivit nevábným vzhledem. Jen si někdy zkuste pohrát s potravinářským barvivem a vytvořit fialovou rajskou omáčku či zelenou bramborovou kaši, zřejmě moc jedlíků nenalákáte. Naopak i přílišné nazdobení někdy může vzbuzovat ostych a otázky, zda není škoda se do naparáděného dortíku zakousnout. Nevím jak vy, ale já si dávám na výsledném vzhledu pokrmu záležet, pouze pokud se nechystám zasednout ke stolu sama. U sebe se řídím přesně podle hesla: "V žaludku se to stejně smíchá." Pokud vařím i pro někoho jiného, ráda od něho slyším pochvalu už při pouhém vizuálním kontaktu se servírovanou pochoutkou a s nazdobením si náležitě vyhraji.
Čich
Není nic horšího, než cítit po příchodu do domu vůni, která se bohužel neline zrovna z naší kuchyně. Některé pachy zase nosu příliš nelahodí, to když se mísí vůně smažené cibulky, koprové omáčky a bábovky zároveň. Mnohdy se díky zápachu sousedi dozví i o drobné nehodě v podobě spálené večeře. Nulové soukromí v panelovém domě na nás prostě dokáže říci i to, čím se chystáme naplnit žaludek. Nemluvě o klepání řízků či mixování zeleniny, které se rozléhá všemi patry.
Podle čichu kromě toho dokážeme rozeznat čerstvou potravinu od zkažené, což je asi nejpraktičtější. V kombinaci se zrakovým vjemem je i čich lákadlem k ochutnání.
Sluch
Jak jsem již zmínila, tu můžeme zaslechnout, jak sousedé připravují krkovičku, tu se vzteká jejich nejmladší ratolest a za žádnou cenu nechce zeleninovou kašičku. Avšak i v naší vlastní kuchyni se sluch k lecčemu "hodí". Zachráníme přetékající hrnec či děti před pořezáním ze střepů z rozbité sklenice nebo si můžeme otestovat, jak "zní" meloun, kokosový ořech či cuketa.
Vědci dokonce zjistili, že některé zvuky nás na určitých potravinách přímo přitahují. Co třeba takové zakousnutí se do šťavnatého jablka či křupání smažených lupínků? Tím nejkrásnějším, co by chtěly zejména ženské uši zachycovat co nejčastěji, je však věta: "Miláčku, večeře je na stole!"
Hmat
I hmat používáme při kuchyňské přípravě pokrmů více, než si uvědomujeme. Již jen samotné vybírání surovin, především ovoce, zeleniny a pečiva, prochází naším důkladným hmatovým testem. I zpracovávání jakéhokoliv těsta a kontrola jeho správné konzistence by se měla dít s pomocí rukou. Jak citlivá jsou kožní nervová zakončení zná každý, kdo neobchází kuchyni obloukem. Drobným spáleninám a jiným poraněním se totiž nevyhne ani zručný kuchař.
Jak jste na tom vy? Dáváte si záležet na přípravě pokrmů, aby dobře vypadaly, chutnaly i voněly?
Foto:
Profimedia.cz