reklama
hledat uživatel
       

Velikonoce v anglosaských zemích

Ač je duchovní podstata velikonočních svátků ve všech křesťanských zemích stejná, lidové oslavy a zvyky se mnohde liší. Jak se svátky jara slaví například ve Velké Británii či Americe? Věděli jste, že ve Skotsku se na oslavu Velikonoc zapalují obrovské vatry?

Stejně jako u nás, se i děti v anglicky mluvících zemích těší především na drobné dárky a zábavu, pozadí událostí někdy mezi lety 27 a 33 našeho letopočtu si ani neuvědomují. Boží hod velikonoční v západním křesťanském světě každoročně připadá na neděli mezi 22. březnem a 25. dubnem. Následující pondělí je pak v drtivé většině zemí státním svátkem. V neděli mnohé rodiny, zejména v Americe, navštěvují mši a odpoledne vyrážejí na průvody, které se konají téměř v každém městě.

Velikonoční vajíčka

První historicky doložené barvení vajíček má svůj původ v roce 1290. Tehdy nechal král Edward I. obarvit nazlato 450 vajec, jež následně daroval. Nejen my, ale i Američané, Kanaďané či Angličané barví desítky vajíček nejrůznějšími odstíny. Každé vajíčko většinou hýří jinou barvou, snad jako symbolika jarní duhy. Oproti tomu například v Řecku se vajíčka barví téměř vždy červeně, jako symbol obnovy života, ale také krve ukřižovaného Ježíše. Sobotní večer je věnován přípravě barevných vajíček a poschovávání po domě a zahradě, v neděli, v nejdůležitějším dni svátků, je děti mají za úkol najít. Věří přitom, že jim je přinesl velikonoční králíček, a celou noc nedočkavě čekají, až se budou moci pustit do hledání. A proč se vlastně konzumují zrovna vajíčka? Jsou přeci symbolem plodnosti. Někdy se místo natvrdo uvařených vajec schovávají plastová vajíčka, v nichž jsou ukryté třeba drobné šperky a peníze. Zejména v Anglii, USA a dále pak v Německu se ujal zvyk koulení vajíček z kopce či po rovině. To má symbolizovat odvalení balvanů, které chránily vstup do Ježíšovy hrobky. V Americe počátku 19. století za vlády prezidenta Madisona jeho žena každé Velikonoce zvala děti do zahrad Bílého domu, aby zde soutěžily v koulení vajíček. Stala se z toho tradice a dodnes se pouze na Velikonoční pondělí smí turisté procházet po trávnících okolo Kapitolu.

Zajíčci a králíčci

Tito hlodavci rodí mláďata brzy z jara, proto se stali symboly jarních svátků. V Americe prý mnozí rodiče zachází až k tomu, že svým ratolestem na Velikonoce kupují tato zvířátka živá a vkládají je do košíčků plných sladkých dobrot a vajíček, aby u dětí umocnili víru v tři sta let starou legendu o králíčkovi, který nosí dárky. V Austrálii, kde je v plném proudu kampaň proti přemnoženým králíkům, se k boji proti invazivní zvěři přidaly i některé obchody. V období Velikonoc se totiž prodávají sladkosti a hračky v podobě ohroženého vačnatého tvora podobného kryse, takzvaného Bilby. Fandí jim velká část Australanů, dětem je však jedno, podobu jakého zvířátka lahodná čokoláda má.

Velikonoční krmě

Na Velký pátek se v Anglii pečou kynuté ovocné bochánky, jež jsou obdobou českých mazanců. Ke slavnostnímu obědu se podává pečené jehněčí s bramborami a hráškem. Svátečním jídlem na stole Američanů je pečená kýta s brambory a zeleninou. Tak co říkáte, nevyměnily bychom, my ženy, někdy pomlázkové utrpení například za hledání vajíček po domě a zahradě?

Přidat příspěvek k článku Velikonoce v anglosaských zemích

Kliknutím na tlačítko Přidej příspěvek berete na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů najdete ZDE.