reklama
hledat uživatel
       

Velikonoční kuchyně našich babiček I. aneb Jak to vypadalo na sváteční dny

Velikonoce jsou jedny z našich nejkrásnějších svátků. Kromě pomlázek, kraslic a křesťanských oslav jsou Velikonoce hlavně oslavami příchodu jara. Podívejme se spolu, jak probíhaly Velikonoční svátky v kuchyních našich babiček. Nejdříve se podíváme na jednotlivé dny a v příštím článku si přiblížíme tradiční jídla.

K jaru patří zeleň, zrození a pohyb. Zažeňte tedy myšlenky na těžká zimní jídla a začněte a začněte myslet na lehké jarní polévky, omáčky a saláty. Hlavně během velikonočních svátků můžete jíst vydatně a přitom lehce. Ke zdravém lehkému jídlu patří také pohyb a k jaru bezpodmínečně. Období masopustu - zabijaček, vepřových hodů a jiných dobrot a radovánek - máme za sebou. I čtyřicetidenní období půstu nám brzy končí. Škaredá středa, kterou půst končí a začínají přípravy na Velikonoce, se totiž za chvíli objeví v kalendáři. Jelikož Velikonoce netrvají pouze jeden den, tak si přiblížíme jednotlivé dny těchto svátků. Škaredá středa, Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota, Boží hod Velikonoční a Velikonoční pondělí. O těchto dnech dodržovaly naše babičky přísná pravidla, co se týče jídelníčku. Ty byly samozřejmě rozdílné v závislosti na kraji a na místní sociální situaci.

Škaredá středa

Ač bylo jídlo skvělé a hospodyni se na Škaredou středu neobvykle dařilo, bylo nutné, aby jídlo právě v tento den na talíři vypadalo ošklivě a na první pohled nepovedeně. Jestliže se hospodyně rozhodla usmažit bramboráky nebo placky, vždy je při obracení trochu potrhala nebo přeložila. Tak vznikly trhance.

Zelený čtvrtek

Na tento den se v chalupách vařilo z jarní zeleně a luštěnin. Pekly se preclíky, pletence nebo škvarkové placky, které se přikusovaly k jarním polévkám. Kromě petrželky se vařilo hlavně z mladých kopřiv, špenátu a další zeleniny.

Velký pátek

Na Velký pátek se obvykle držel půst. V některých krajích se toto pravidlo dodržovalo velmi striktně. Už po čtvrteční snídani a až do snídaně na Bílou sobotu. Ten, kdo věděl, že páteční půst nevydrží, mohl si k jídlu připravit rybu, pokud si jí mohl dovolit. Lidé, kteří rybu neměli si napekli náhražky ve tvaru ryby z bramborového těsta. V jiných krajích naší republiky se zase připravovalo jediné jídlo dne. Zpravidla jím bývala sytá hustá polévka z toho, co Bůh a dům dali. Například z kysaného zelí, špenátu, brambor, fazolí, hrachu i kořenové zeleniny či kmínu.

Bílá sobota

V tento den se lidé nadlábli. Hlavním pokrmem totiž byla velikonoční nádivka. Někde se jí říká hlavička, velikonoční buchta, sekanice, sekanina, nebo velikonoční snítek. V tento den také na stole nesměl chybět zlatavý mazanec.

Nedělní Boží hod Velikonoční

Tímto dnem v podstatě velikonoční svátky vrcholily. S pondělním výpraskem děvčat se začalo až později. V každém stavení se slavnostně prostřel stůl, z kuchyně se začaly valit nejlahodnější vůně buchet, mazanců a masíček, což se v tehdejší době, kromě svátků, tak často nestávalo. Pak přišly na řadu tradiční zvyky na oslavu života a jara. Samotná hostina měla začínat jakýmkoliv masovým vývarem. Pak už záleželo na tom, jak je rodina bohatá, jaké konkrétní zvyky dodržují, v jakém kraji žijí, a jestli jsou to měšťané nebo bydlí-li na vesnici. Na Velikonoce připravovaly naše pra-prababičky maso vesměs všeho druhu. Většinou se snažily, aby měli kůzlečí. Toto maso ale přišlo do módy o něco později. Jinak se podávala hlavně všem dostupná drůbež, skopové, jehněčí, králičí, pokrmy z vepřového masa, uzeného a kdo měl, dal na stůl šunku. Nikdy však nesměl chybět pečený beránek. Ať už ten masový, nebo nám všem dobře známý - ze sladkého těsta. Toho opravdového masového beránka si mohl dovolit jen málokdo. V některých rodinách se na Velikonoce pekla dokonce holoubata.

Velikonoční pondělí

O Velikonočním pondělí převažovaly v kuchyni pokrmy z vajec. Samozřejmě. Vždyť vajíčko je velikonoční symbol a považuje se za symbol nového života a znovuzrození. Dělala se vejce plněná, smažená, dávala se do omáček, salátů, k masu a pokud se pekla další várka velikonoční nádivky, vejce v ní nesměla chybět. Oblíbené byly i různé pomazánky. Teď už víme, co se na Velikonoce vařilo v jednotlivé dny. Pokud vás zajímá, z čeho se pokrmy připravovaly, tak si nenechte ujít druhý díl tohoto článku, který se bude jmenovat "Velikonoční kuchyně našich babiček II. aneb Velikonoční menu" Foto: Profimedia.cz

Komentáře k článku

Celkový počet komentářů: 5
  • Dalibor
    Dalibor

    pokračování článku

    Dobrý den,
    mohu se prosím zeptat, kdy bude k dispozici pokračování tohoto článku?

    04.04.2012 16:18:29

  • Zajíc
    Zajíc

    Chy´t mne!

    Měli bychom se zamylet třeba nad kuchyní našich nejbližších,kteří volí ODS. Nejdříve koupíme 120g. uzenek.Lhostejno kde.Což neumíte,lidovci!!!Nastrouháme křen,třeba na polích,která patřila vašim mámám a tátům...!A nyní ... pořádně zvážíne členy ODS,kteří přibyli po 15.12.1987!!!Těc h je víc,než 1000kg uzenek, což je průser,vy křistěni, jo,nebo, prostě, co sme vám nakradli, vy vydřiduši bílý

    15.04.2006 01:44:24

Celkem záznamů: 5

Přidat příspěvek k článku Velikonoční kuchyně našich babiček I. aneb Jak to vypadalo na sváteční dny

Kliknutím na tlačítko Přidej příspěvek berete na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů najdete ZDE.