reklama
hledat uživatel
       

Zachovejte si chuť léta po celý rok

Letní teplé počasí nám pomalu odchází a nám nezbývá nic jiného než zase počkat na příští rok. Čekání nám může zpříjemnit něco dobrého na zub, co připomene chuť a vůně teplých letních dnů. Nejednodušší způsob jak toho dosáhnout je připravit si zásoby na celý rok. Techniky jsou samozřejmě různé - zmražení, sušení nebo také zavařování.

Vím, že jsou naše supermarkety přeplněné širokou nabídkou kompotů a džemů, ale není nad to si plody své zahrádky zpracovat pěkně podomácku. Důvodů je hned několik. Mezi nejdůležitější patří zdravotní hledisko. Jistě je v našem zájmu uchovat co nejvíce výživných látek v zavařovaných potravinách při co nejmenším výskytu nějakých cizorodých látek. Použijeme-li totiž k přípravě pouze plody z naší zahrádky, můžeme si být jisti, že se jedná o ovoce či zeleninu, které nejsou přehnojené dusíkatými hnojivy. Většina průmyslově vyráběných kompotů a džemů (samozřejmě nejsou-li označeny termínem "light") bývá navíc často značně přeslazená, než aby odpovídala zásadám zdravé výživy. Sami si můžeme určit čím a v jakém množství si kompot nebo džem osladíme. Způsobů konzervace je opravdu mnoho a proto jsme pro vás připravili výčet technik, který teď na podzim určitě ještě využijete.

Klasické zavařování - kompoty

Na kompot jen nejvhodnější ovoce s pevnou dužninou. Plody umýváme až těsně před přípravou kompotu, odstopkujeme a některé druhy musíme opracovat ještě dále - např. broskve, jablka, hrušky oloupeme, odstraníte jádřince a rozkrájíme na čtvrtky nebo půlky. Poté ihned ponoříme do vody okyselené octem. Pozor! Hrušky ještě navíc mírně povaříme ve vodě okyselené kyselinou citrónovou nebo octem, jablka povařte v roztoku 100g cukru a půl lžičky cukru na 1 litr vody. Do zbylého roztoku přidáme cukr a použijeme ho jako nálev. Ovoce rovnáme do sklenic, setřeseme, stlačíme prsty a zalijeme horkým nálevem 1 cm pod okraj. Nálevu je potřeba cca 1/3 sklenice u povařeného ovoce o něco méně. Příprava nálevu. Odměřené množství vody svaříme příslušnou dávkou cukru (krystal nebo krupice). Dávka cukru na 1 litr vody pro přípravu nálevu - půlené švestky - 450 g, jablka - 400 g, celé švestky a hroznové víno - 350 g, hrušky 300 g. Zralejší ovoce zaléváme studeným nálevem. Naplněné sklenice hned uzavřeme víčkem pomocí speciální hlavy nebo sponami, pak vložíme do zavařovacího hrnce s teplou vodou. Sklenice musí z vody vyčnívat asi 1-2 cm, voda by měla být o 30 °C teplejší než obsah sklenic. Hrnec uzavřeme, vložíme teploměr a rychle zahříváme (max. 30 minut) na sterilační teplotu 85 °C, hrušky jen 80°C. Sterilujeme 25 minut, půlené švestky a hrušky o 5 minut déle. Po ukončení sterilace sklenice přeložíme do dřezu s trochou horké vody, kterou ochlazujeme postupným dolévání studené vody. Teplotu snižujte opatrně, vodu nelijte přímo na sklenice, aby nepraskly. Vodu poté ještě vyměíme za úplně studenou. Správně připravené kompoty mají víčka mírně prohnutá dolů, poklepáním znějí vysokým a jasným tónem. Dalším způsobem je konzervace odpařováním vody, obsažené v potravině tepelnou úpravou, je vhodná při výrobě džemů, marmelád a povidel. Ovoce je konzervováno nejen obsahem přírodních cukrů, ale především cukrem, který přidáváme při jejich zhotovování. Džemy stejně tak jako marmelády připravujeme z dobře vyzrálého ovoce.

Džemy

Ovoce necháváme buď vcelku, nebo je, pokud jde o větší plody, nakrájíme (peckoviny odpeckujeme). Někdy můžeme část ovoce prolisovat, povařit a část přidat před dokončením. Přebrané a očištěné ovoce odpařujeme při prudkém varu asi 15 až 20 minut, potom přidáváme po částech cukr (1/5 až 1/4 celkové dávky cukru) a zbytek ovoce tak, abychom var nepřerušili. Proto vaříme džem raději v menších dávkách a v objemnějších nádobách, kde odpařování probíhá rychleji. Doba varu, po přidání cukru, by neměla přesáhnout 5 až 7 minut. Cukr by totiž zkaramelizoval a džem by, tak ztratil chuť i barvu. Podle druhu ovoce popřípadě doplníme nízký obsah kyselin kyselinou citronovou, rozpuštěnou v malém množství vody, nebo čerstvou citronovou šťávou. Po přidání všech přísad ihned zkoušíme, stále za varu, zda je džem hotov. Zjistíme to tak, že vařečku ponoříme do džemu a otáčíme jí ve vodorovné poloze, až je džem slabě ztuhlý. Jestliže džem stéká v souvislé vrstvě, můžeme zahřívání přerušit a džem plnit do sklenic. Pokud kapají jednotlivé kapky, ve vaření pokračujeme. Mírně vychladlý džem plníme do jakýchkoliv sklenic, kde zcela vychladne a po té ho víčky uzavřeme. Jestliže plníme za horka, použijeme konzervové sklenice s kovovými víčky, které předehřejeme ve vodě 60 °C teplé. Džem do nich naplníme zcela horký, až po okraj. Sklenice ihned uzavřeme víčky a na 10 minut převrátíme.

Marmelády

Ovoce může být různě poškozené, dobře vyzrálé, ne však nahnilé a plesnivé. Marmeládu připravujeme z jednoho druhu ovoce, můžeme však také kombinovat tak, aby se doplnily druhy chudé na pektiny nebo druhy s barevně či aromaticky nevýraznými. Ovoce omyjeme, podle druhu ho vypeckujeme, popřípadě odstopkujeme. V malém množstvím vody plody do změknutí vaříme, nejméně však 10 minut. Takto rozvařené ovoce poté prolisujeme. Ovocný protlak prudce vaříme, až se obsah zmenší asi o 1/3 a začíná houstnout. Potom přidáváme po částech cukr (na 1 - 1,5 kg protlaku přidáme 1/5 cukru), abychom nepřerušili var. Doba přípravy by neměla přesáhnout 20 - 25 minut. Abychom zjistili kdy je hotová, kápneme horkou marmeládu na studený talířek kde ztuhne. Jestliže je řídká, musíme přidat pektin. Plnění je obdobné, jako u džemů.

Konzervování alkoholem

Tento způsob využíváme při nakládání ovocných směsí. Ovoce má jemnou chuť a je určeno nejen k přímé spotřebě, ale zejména jako součást ovocných nápojů. Tímto způsobem si můžeme doma vyrobit např. hruškové víno.

Konzervace octem

Ocet a kyselé prostředí potravinu konzervuje. Protože však konzervace octem by byla na újmu chuti a kvality, používáme jej jen jako jednu ze součástí nálevu. Tímto způsobem můžeme konzervovat houby a zeleninu.

Sušení

Mezi jednu z nejstarších metod patří sušení. Nejčastěji je využijeme u hub, zelených natí a samozřejmě bylinek, které si, uložené ve vhodném obalu, uchovají barvu a chuť po delší dobu. Sušením snižujeme obsah vody v potravině, a tím měníme původně vhodné prostředí pro rozvoj mikroorganismů na takové, které pro ně není vhodné.

Způsoby sušení

Protože naše počasí není příliš stálé natož slunečné, na sušení na slunci se nemůžeme spolehnout. Proto můžeme sušit plody pod přístřeškem, na půdě nebo v obytné místnosti, kde zajistíme proudění vzduchu. Tento způsob využíváme v případě, že množství sušených potravin není tak velké, a proto není důvod proč si kupovat elektrickou sušičku. Režim sušení uzpůsobíme podle druhu produktu, tak abychom zabránili ztrátě cenných aromatických a výživných látek. Pro udržení bobtnavosti zeleniny, popřípadě ovoce, musíme sušit při nižších teplotách. Naopak pro udržení vitamínu se doba sušení nesmí zbytečně prodlužovat. Solení, zmrazování a další způsoby konzervace si necháme zase na příště. Foto: Profimedia.cz

Přidat příspěvek k článku Zachovejte si chuť léta po celý rok

Kliknutím na tlačítko Přidej příspěvek berete na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů najdete ZDE.