reklama
hledat uživatel
       

Zavařování ovoce

Sklizeň sezónní úrody vrcholí a mnohdy přebývá ovoce, které za čerstva nestihneme zužitkovat. Nevěšte hlavu a ovoce zavařte. Není to nic těžkého. V chladnějších měsících se budou sladké zavařeniny hodit k nejednomu pokrmu a ještě vám připomenou sílu letního sluníčka.

Jak připravit ovoce na kompotování

Nejlepší kompoty jsou připravovány z hrušek, broskví, meruněk nebo švestek. Ovoce by mělo být zdravé, nepoškozené chorobami a škůdci a hlavně nepřezrálé. Ovoce dobře umyjeme v pitné vodě, kterou několikrát vyměníme, podle druhu ovoce zbavíme stopek, loupáme, zbavíme jádřinců, případně půlíme či jinak dělíme. Loupané a různě dělené plody ihned ponořujeme do vody, do ní přidáme kyselinu citronovou, aby ovoce nehnědlo. Některé druhy ovoce potřebují před zavařováním předvařit. Předvařením se stanou tvárnějšími, jsou zbaveny přebytečného vzduchu a umožní lepší prostup nálevu. Ovoce se stane v zavařovací sklenici skladnější a po sterilaci se v nálevu nevznáší. Předvaříme tak, že ovoce ponořujeme krátce do vařící vody (na 1-3 minuty) nejlépe v cedníku. Poté ovoce ochladíme okamžitým ponořením do studené vody, aby teplota nepůsobila déle a ovoce dále neměklo.

Jak udělat nálev

Zalitím ovoce upravíme výslednou chuť kompotu, vytěsníme vzduch a umožníme dokonalé prohřátí během zavařování. Nálev připravujeme tak, že odvážené či odměřené přísady cukr a vodu zahřejeme k varu a zahřívání přerušíme. Ovoce musí být v nálevu zcela ponořeno. Mezi víčkem a hladinou musí zůstat mezera cca 1-1,5 cm. Koření používáme buď ve formě výluhů, které vléváme do nálevu, nebo je přidáváme přímo do jednotlivých sklenic před plněním ovocem. K zavařování kompotů používáme zavařovací sklenice a kovová víčka. Na naplněnou sklenici položíme víčko s bílou nebo šedou těsnící hmotou po obvodu, na víčko rovně nasadíme zavírací hlavu a tlakem obou rukou dotlačíme zavírací hlavu a na doraz. Hlavu sejmeme a tím je sklenice uzavřena.

Zavařování

Do zavařovací nádoby, kterou může být zavařovací hrnec, ale i jiná velká nádoba, ve které můžeme vařit vodu, ohřejeme vodu na teplotu odpovídající teplotě naplněných zavařovacích sklenic. Na dno dáme drátěnou nebo děravou plechovou izolační vložku, aby sklenice nestály přímo na zahřívaném dnu. Na vložku postavíme naplněné uzavřené sklenice, nádoba ve které zavařujeme musí být po vložení sklenic naplněna vodou asi 2 cm nad víčka sklenic. Vodní lázeň nyní dále zahříváme na teplotu do 100°C. Této teploty by mělo být dosaženo během 20 - 25 minut. Dodržení tohoto rozmezí je důležité. Při zahřívání kratším než 20 minut by nemuselo nastat potřebné prohřátí středu sklenic a kompot by se později zkazil. Naopak při dlouhém stoupání teploty může být někdy kompot po zavařování rozvařen. Teploty kontroluje teploměrem k tomu určeným. Po dosažení teploty okolo 98°C vodní lázně udržujeme tuto teplotu regulací ohřevu po doporučenou dobu zavařování. Málo zralé plody 1l sklenice asi 30-35 minut při 85°C; 0,5l sklenice 20-25 minut při 85°C. Zralejší plody zavařujeme 1l sklenice asi 20 minut při 85°C; 0,5l sklenice: 15 minut při 85°C Po uplynutí této doby zastavíme ohřívání vodní lázně. Sklenice z vodní lázně vytáhneme na místo, kde je můžeme ochladit studenou vodou, nejlépe sprchováním, chlazení studenou vodou je vhodné především pro kompoty z peckovin a bobulovin, uchovají si tak křupavou konzistenci. Pokud kompoty nechladíme, vyjmeme je ihned po uplynutí sterilační doby z horké vody, položíme víčkem na izolující podložku (dřevo) a ponecháme na vzduchu samovolně vychladnout. U zcela vychladlých sklenic zkontrolujeme nejdříve uzávěry. Dobře přichycené víčko nesmí od sklenice odpadnout. Špatně přichycené víčko při poklepu vydává hluchý, dutý zvuk. Sklenice potom označíme etiketami, na kterých uvedeme datum výroby a podle potřeby název kompotu. Ukládáme je v temné místnosti, kde by teplota neměla přesáhnout 10°C a klesnout pod -3°C (vhodný je sklep). Kompoty neskladujeme déle ne 1 rok. Delším skladováním ztrácejí dobré chuťové vlastnosti a konzistenci.

Na závěr několik důležitých rad pro zavařování

  • Používejte jen zcela čisté zavařovací sklenice a víčka.
  • Víčka nesmí být deformovaná, nesmí mít poškozenou těsnící hmotu.
  • Sklenice plníme pokud možno ještě horké, popř. zaléváme horkým nálevem.
  • Uzavřené sklenice nesmí po převrácení téci.
  • Teplotu při zavařování kontrolujeme teploměrem.
  • Dodržujeme doporučenou dobu zavařování.
  • Kontrolu (přichycení víček) provedeme až po úplném vychladnutí.
  • Kompoty skladujeme maximálně 1 rok.
Jaké kompoty jsou vaše nejoblíbenější? Foto: Profimedia.cz

Komentáře k článku

Celkový počet komentářů: 3
  • Milan
    Milan

    já nevím co sem napsat abych někoho neurazil

    Vážené ženy. Jsem muž který si poradí snad se vším, ale nikdy nepochopím jak můžou ženský celý život zavařovat a když se zeptám jako laik na několik nejzákladnějších rad tak mě žádná neumí poradit. Přečetl jsem si ředu článků o zavařování na internetu, obvolal několik známích včetně matky. Dozvěděl jsem se všechno možné a taky to co jsem vědět ani vůbec nechtěl ale to nejdůležitější že sklenice nesmím naplnit moc mě nikdo neřekl a nikde se to není možné dočíst. Jsem úplný začátečník a tak teď díky zupáctví českých žen které léta zavařují ale poradit o tom neumějí všechno právě jdu vyhodit do popelnice, oba stromy obsypané krásnými velkými meruňkami nechám opadat, jak každý rok a babu nechcu vž ivotě vidět protože něco podobnýho má soused na dvoře a sype tomu zrní. Auf Wiedersehen.

    29.07.2013 01:00:37

  • Wency
    Wency

    zavařování?

    Docela mne překvapilo, jak uvedeném článku není nic, co by mělo nějakou hodnotu. To, že kovové víčko se na sklenici přikládá těsněním je jistě poučné, ale v odstavci "jak udělat nálev" jsem očekával nějaké konkrétní údaje a ne shnutí, jak asi nálev vypadá a kolik ho má být. Hledal jsem právě tento údaj, abych věděl, kolik cukru a jiných dobrot na kg ovoce, jaké koření je dobré k jakému ovoci a tak. Trochu mi to připomíná výrobky společnosti Microsoft. Zabrat spoustu místa balastem. W

    08.08.2007 19:18:13

  • reptalka
    reptalka

    Moooc, hezký článek o zavařování. To by jeden neřek, kolik se toho dá všeobecně o výrobě kompotů napsat. Řekla bych, že každý laik či trouba ví, že musí víčko na sklenici přtlačit tzv. zavařovací hlavou, kterou pak musí sejmout. Celkem nechápu, pro koho je tohle dobré, tak polopaticky napsanou slohovku vytvořil snad někdo v rámci domácího úkolu na nějakém potravinářekém učilišti. Budiž. Jen vyslovuji svůj názor, protože už jsem zoufalá, že nikde nikdo nepíše, jak zavařovat ryngle. Na netu jsem našla pouze dva stručné odkazy a docela hodně rozdílné. V jednom bylo cukru 200g/l a v druhém 400 g/l. Doma jsem našla v kuchařce z r. 1989 - rynglový kompot - viz meruňkový a tam bylo cukru 550 g/l. A JAK SI TO MÁM TEĎ PŘEBRAT???

    31.07.2007 19:35:38

Celkem záznamů: 3

Přidat příspěvek k článku Zavařování ovoce