Těstoviny, rýže, brambory
- Uvařené těstoviny propláchneme a promastíme. Takhle se neslepí.
- Na vaření těstovin použijeme více vody, kterou osolíme. Na 100g těstovin až 1litr vody.
- Pokud chystáme nákyp z těstovin, stěny a dno nádoby dobře promastíme, aby se pak pokrm moc nepřichytil.
- Zbylé těstoviny použijeme jako zavářku, do salátů, zapečeme se zeleninou či masem. Použijeme je i do kroket nebo různých pečenek.
- Při vaření rýže si musíme dobře odměřit množství vody - na 1 dávku rýže 1,5 dávky vody. Výhodou je předvařená rýže, která při přípravě jídla ušetří čas.
- Nepředvařenou rýži přebereme a propláchneme . Takhle ji zbavíme se nečistot a kalu, který vařením vzniká.
- K rýži při vaření přidáváme různá koření pro ochucení či obarvení rýže, klidně můžeme přidat kostku masoxu.
- Zbylá rýže se hodí do polévek, salátů, k zelenině nebo na zapékané pokrmy.
- Nadbytečné brambory se hodí stejně jako těstoviny nebo rýže na zapékané pokrmy, do salátů, na pečenky (placky, zeleninové či masové karbanátky) nebo do jednoduchých bramborových gulášů.
- Vařené brambory - nastrouhané se hodí na přípravu pomazánek (s vajíčky, salámem, zeleninou).
- Zbylé brambory semleté nebo najemno nastrouhané použijeme na přípravu těsta na plněné knedlíky, špalíčky, taštičky s různou náplní.
Zelenina, ovoce
Člověk by měl denně sníst 200 - 400g zeleniny v různých úpravách. Zejména v syrovém stavu. Můžeme však zeleninu i vařit, dusit, smažit nebo zapékat. Doplňovat ji sýrem, vejci, masem, uzeninou. Podávat ji s palačinkou, omeletou, opečeným toastem nebo s pečivem.
- Vývar ze zeleniny je vhodný na polévku. Používáme i pevnější části - košťály, nati nebo silnější slupky.
- Zbylou zeleninu můžeme nakrájet a sušit - hodí se k další přípravě pokrmů. Zbytky čerstvé zeleniny neskladujeme, protože ztrácí vitamínovou hodnotu, uvadá, okorává a zkazí se.
- Podobně nakládáme s ovocem. Pomačkané, ale zdravé ovoce rozvaříme na pyré, uvaříme na kompot nebo použijeme na moučník.
- Hodnot v zelenině se snažíme využít co nejvíce, proto používáme při tepelné úpravě nerezové, skleněné nebo keramické nádoby a nerezové či plastové příbory při podávání.
- Při vaření zeleniny přidáváme sůl - snižuje ztrátu vápníku.
- Vaříme zeleninu co nejkratší dobu, mírným varem.
Pokud se nám stane, že jakákoliv surovina při vaření zbude, nemusíme se obávat toho, že s ní už nelze nic udělat. Vždy je spousta možností. Jen záleží na tom, kdo je strávníkem, kterému pokrm připravujeme, a záleží na naší fantazii, jak si s uvedenou nabídkou surovin poradíme. Rady k tomu byly již podány, nyní stačí vzít rozum do hrsti, vařečku do ruky a začít!
Foto: Profimedia.cz